1. Nový život

22 5 1
                                    

- Ježiši nebul už! - už po několikáté mě seřvala moje starší sestra Katylinne.
Otřela jsem si slzy a vyběhla z pokoje. Zavřela jsem se v koupelně a podívala jsem se do zrcadla. Skoro jsem se nepoznala. Oči jsem měla celý opuchlý a mé dlouhé vlasy trčely do všech stran. Vypadala jsem jako strašidlo.
Všechno se muselo během pár posledních dnů skazit...Začalo to před třemi dny. Táta přišel domů a řekl, že nám všem musí něco oznámit.
- Budu mít dítě s jinou ženou...- vyhrkl hned co jsme si všichni sedli ke stolu.
Moje mladší osmíletá sestra Emmi začla křičet radostí, že konečně bude mít bráchu.Ta to asi moc nepochopila. Katylinne, které od minulého měsíce, když slavila osmnáct let, je všechno jedno jen civěla na otce jako by chtěla říct: Ták tati, ty si teda děvkař.
Nejvíc mě překvapila reakce matky. Vstala a celá vyklepaná ukázala prstem na dveře a jenom ostře zašeptala: Odejdi, a už tě tady nikdy nechci vidět. A omdlela.
A tak se musíme stěhovat. Vždy naší rodinu udržoval otec, protože mamka moc peněz neměla. Pracovala jako uklízečka. Takže nemůže už bydlet pořád v tomto domě, protože nemáme na to teď peníze. Stěhujeme se do malého města St Paloss. Ani přesně nevím, kde je. Budeme bydlet v bytě 2+1, kde nebudeme mít ani nábytek. Náš byt se nacházi v desetipatrovém paneláku na sídlišti Jotz, které je známe z alkoholu, drog a dětí, které vykouří denně dva balíčky cigaret. Tam bude pokračovat můj život. A proto už asi druhý den v kuse brečím.

Books are my drugsKde žijí příběhy. Začni objevovat