Hawkeye

Úkoly a organizace

Já, Toby, Sebastian, pirát Fury a Coulson jsme dorazili stíhačkou na místo o kterém nám neřekli nic. Věděli jsme jen to že je to ostrov. Vysadili nás každýho na jinou část a dali nám nějaký věcičky o kterých nikdo z nás tří nic nevěděl. Pro jistotu nás rozdělili laserovým plotem a hustým porostem růží a jinech bodlavejch potvor. Na pláž jsem si přitáhnul nějaký kudy dřeva svázal je dohromady a šel vyzkoušet ty věcičky. No jedna uměla podpalovat věci druhá uměla nadnášet, třetí byla něco jako lodní šroub a ty další byly nepodstatný a nebo jsem nevěďel co s nima. Provázkem jsem přivázal to ,,nadnášedlo" a ,,lodní šroub". No na tak dvacátej pokus mi to vyšlo a já mohl pryč. Problém nastal když už jsem byl na otevřeněm moři a zjistil že nevím kam mám jet. Nakonec jsem jel rovně a zkončil překvapivě u pevniny, čekal na mě na pláži agent. S ním jsem odjel na základnu organizace. Cestu si zase nepamatuju, jediný co vím je že mi zalehly uši. Byla někde v oblacích. Překvapivě jsem dorazili první. Měl jsem celkem dobrý pocit z toho že jsem nejrychleji vymyslel co s těma věcičkama. Pirát se na mě překvapeně díval. ,, Gratuluji Bartone" řekl a šel zase někam s Coulsnem a bavili se o našich úkolech. Hillová? Ozvalo se za mnou. Okolo mě proběhla celkem vysoká tmavovláska s vlasy v drdolu. Ano pane?? Odpověděla na pirátovu otázku. Odveďtě pana Bartona do jeho pokoje. Přiběhla za mnou se slovy následujte mě. Začala mě provádět mnoha chodbami a já se snažil zapamatovat si cestu. Šli jsme kolem laboratoří, velký místnosti, která byla asi ústředí, nenápadných skleněných dveří a automatu na kafe. Když mě konečně dovedla do ,,mého" pokoje, posadil jsem se na postel a zeptal se jí jak jsou na tom Toby se Sebastianem. Řekla že zatím neví nic oficiálního ale že až se něco dozví dá mi vědět. Šel jsem do sprchy a přemýšlel nad tím jak dlouho jsem se už nesprchoval. Najednou jsem se zarazil - mám vůbec co na sebe? Jo vím že jsem najednou přecitlivělej jako třináctky na facebooku ale , ale nemá venu to teď rozebírat. Otevřel jsem skříň a s úžasem zjistil že je plná oblečení mé velikosti. Náhoda? Nemyslím si. Asi nás sledovali dýl než ty víkendy. Oblíknul jsem se a šel jsem objevovat můj nový domov. Asi na stý pokus jsem došel tam kam jsem potřeboval - řídící místnost. V ní byl Fury, Hillová, Coulson a dalších několik agentů a jinejch lidí. Když jsem vešel všichni se mi začali věnovat. Po nekonečných hodinách otázek se všichni rozprchli a Hillová si mě odtáhla stranou. Pane Bartone na splnění úkolu byl časový limit a vy jste ho jako jediný splnil. Asi hodinu po oficiálním ukončení úkolu se objevil pan O'Neil. A co Toby?! Vyhrkl jsem. Pan Collins se bohužel nevrátil. Na ostrově není a sledovací zařízení nejde lokalizovat. Je mi to opravdu líto pane Bartone. A kde je Sebastian?? Ve svém pokoji pane. Poděkoval jsem s ironickým tónem a odešel hledat Sebovův pokoj. Po hodině hledání jsem to vzdal a vydal se hledat ten svůj. Okolo laborky, malejch skleněnejch dveří a k automatu. Konečně! Lehl jsem si do postele a okamžitě usnul.

*Druhý den ráno*

Probudil jsem se okolo osmý. Na stole čekal tác s jídlem a u něj byla taková malá krabička. Otevřel jsem ji a v ní byla taková malá věcička. Byl u ní vzkaz. Dobré ráno pane Bartone, čekám Vás za pět minut devět v řídící místnosti. N.Fury PS: ta věc je komunikátor dejte si jí do ucha. Dle pokynů jsem komunikátor použil a odešel hledat řídící místnost. Došel jsem přesně za pět devět. Fury už tam na mě čekl i se Sebem a Hillovou. Za deset minut v posilovně řekl Fury a odešel. Podívali jsme se na Hillovou. Test fyzických schopností řekla a odešla za ním. Se Sebem jsme se tedy vydali hledat posilovnu. Když jsme jí konečně našli tak jsme do ní vešli s hlasitým smýchm. Gury s Hillovou a Coulsnem na nás koukali jak na debily a Coulson se zase jako obvykle culil. To nám přišlo strašně vtipný a rozesmáli jsme se ještě víc. Hillové už taky cukaly koutky, když v tom Fury řekl že až dokončíme test tak se můžeme smát do halelujah i s Hillovou a Coulsnem. Seba odtáhli do vedlejší místnosti, kde mu Fury pokládal otázky na jeho minulost. Mě řekli ať si sundám triko. Přilepili na mě takový umělohmotný kroužky s drátama a posadili mě na rotoped. Budete tu takhle sedět a šlapat deset minut pane Bartone. My mezitím budeme sledovat váš tlak, tep a další věci, kterejm já nerozumněl. Deset minut odbilo a já mohl slézt dolů. Konečně! V duchu jsem si ulevil., ale na Furyho vyslíchání jsem se taky sto krát netěšil. Já vešel do dveří ze kterých před chvilkou vylezl Seb, tvářil se tak nějak divně. Zůstal jsem stát ve dveřích a Fury my pokynul rukou abych se posadil. Zase na mě nechal přilepit ty blbůstky a začal mi pokládat otázky ohledně minulosti- rodina, přátelé, škola a známky, a pod. Na všechno jsem mu popravdě odpověděl, ale o Mikemu jsem mu neřekl ani slovo. Pro mě vlastně už skoro neexistoval stejně jako ,,rodiče" a děcák. Ta organizace vás dokázala šetrným způsobem izolovat od lidí. I když by vám na nich záleželo sebe víc, donutí vás na ně postupně zapomenout. Po dokončení jedné ze tří částí testu nás nechali na pokoji. Já jsem zíral do zdi. Asi po hodině a čtvrt zírání jsem si všiml mapky celé téhle lodi (jo byla to loď konkrétně helicariér alespoň tak to na tý mapce psali). Našel posilovnu a šel tam. Když jsem si vybavil Mika a děcák začal jsem do pytle mlátit hlava ne hlava, rukavice ne rukavice. Trvalo mi dlouho než jsem si všiml Coulsona a podíval se na hodiny. Do toho pytle jsem mlátil přes tři hodiny!!! Což byl na mě úctyhodný výkon. Coulson mi sdělil že si mě Fury žádá za čtvrt hodiny v řídící místnosti, kde se mi dostane víc informací.