Zazvonil mi budík. Vstávání pro mě bylo opět ranní hrůzou.
Tentokrát jsem se ale cítila úplně jinak. Bylo 6 hodin a já si šla dát svěží sprchu na probuzení. Potřebovala jsem být upravená i vnitřně, nejen na 1. pohled. Následovala snídaně, moje ranní rutina, která nesmí vynechat ani cvičení. Už jsem nestíhala a vyběhla jsem před internát.
Jakub už tam stál, ovšem naštvaný, jak jsem ho ještě neviděla a ani nemohla, protože se přeci tak moc neznáme. "Oceňuji, jak ses kvůli mně upravila, ale kdyby jsi přišla včas, byl bych radši." Jeho poznámku jsem přehlížela a dělala, že jsem ji neslyšela.
Cesta plná povídání, smíchu, seznamování mi prospěla, ale už jsme byli u školy, přesněji řečeno ve škole na chodbě. Rozloučili jsme se, každý se vydal svou cestou, já ale až potom, co zašel do třídy a zjistila co si vybral za obor. Herec. Co mě na tom překvapuje? Asi nic, jde to zcela dobře uhodnout, podle jeho charakteru, mluvy. Jako normální holka (snad) jsem na něj ještě chvilku po naší cestě do školy myslela. Je pro mě hezké, že si tak rozumíme, že tady někoho, s kým si mohu promluvit, mám.
Když jsem vešla do třídy, všichni jsme na sebe ještě tak vyjukaně koukali, protože se neznáme a to je další 'problém' na vyřešení. Třídní učitel nám oznámil, že pojedeme na harmonizační pobyt, kvůli poznání sami sebe a utužení vztahů v komunitě. V Brně pořádají začátečnický kurz pro dospívající na týden a my se zúčastníme.
ČTEŠ
Obyčejná
RomancePříběh o prostém životě obyčejné dívky Vícedílný Budu ráda za každé přečtení a názory & hlavně kritiku! Doufám, že se vám bude líbit♥
