SORRY I'M NOT PERFECT

6. KAPITOLA

Včerejší den byl snad ten nejhorší že všech. Vůbec jsem  nevěděla co se děje . Štve mě Můj dementní táta a to ze je to tak zlý ze to nemůžu říct ani Danovi.
Byla jsem bezradná a to mi vadilo ze všeho nejvíc. Stále jsem na svého tátu musela myslet.  Jak to že se najednou ozval?
To jsem ho jen tak najednou začala zajímat? Nebo má svoje plány a Já jsem jen zástěra. Nevím, nedokázala jsem na to přestat myslet.

Celý den jsem nejedla! Neměla jsem chuť na jídlo! Rozhodla jsem se ze udělám úplnou blbost. Prohledala jsem pár šuplíků a našla jsem žiletky. Nechtěla jsem to tak ale je mi zle. Vyndala jsem jednu žiletku a začala se řezat. Najednou jsem nic necítila jenom jsem slyšela hlas mě mamky a Daniela. Pomalu jsem otevřela oči a zjistila jsem že jsem v nemocnici. Podívala jsem se na ruku která byla obvázaná. Měla jsem slzy v očích když jsem viděla to mamky zklamání. Bolel mě ten pohled. Pokusila jsem se o mírný úsměv ale marně v tuhle chvíli to nešlo. Někdo zaťukal. Já a mamka jsme se nástěnné koukli na dveře ve kterých stal on. Můj otec.

Začala jsem na něj křičet ať vypadne že ho tady nechci ale on si přisedl na vedlejší židli a začal mi říkat jak mě má rád a že se mi u něj bude líbit. Nechtěla jsem ho poslouchat. Potom mi dal přednášku o sebepoškozování ale v tu chvíli jsem to už nevydržela a dala mu facku a rozbrečela jsem se.
"Nechci k tobě! Nenávidím tě"

"Notak, máš mé ráda jen si to nechceš přiznat" pokusil se o úsměv
"Nic o mě nevíš" Když jsem dořekla tuhle větu tak mamka opustila nemocniční pokoj a nechala mě tam s ním osamotě.

"Vím toho dost" pohladil mě po vlasech

Někdo zaklepal. Byla to sestra která mu řekla ať už odejde, byla jsem ráda že bude pryč.

Jen tak jsem ležela a vzpomínala na to že jsem nikdy nepotkala svého tátu a byla jsem za to ráda a teď je tady a já jsem úplně mimo. Ze by jsem k němu přece jenom chtěla? Tuhle otázku jsem si říkala furt dokola. Otočila jsem se na bok a pomalu zavřela oči. Podařilo se mi usnout
.
Ahoj všichni tak co myslíte byla to dobrá myšlenka. Do komentářů mi napište jestli má být další kapitola stále v nemocnici nebo už po propuštění. Jsem ráda za vote a vše co děláte mám vás ráda!