Stará láska nerezavý

2.část -překvapení

"Co potřebuješ?" zeptala jsem se ho naštvaně, "můžeme si prosím promluvit?" podívala jsem se na něj a chvíli jsem byla ticho a přemýšlela jsem "tady a teď rozhodně ne!" odpověděla jsem, "dobře můžu ti zítra večer napsat? číslo máš pořád stejné ne?" , "fajn" otočila jsem se a šla sem konečně ke skřínce dala jsem si všechny věci dovnitř a šla jsem domů. Došla jsem do mého pokoje shodila se sebe bundu a lehla sem do postele ,začala jsem přemýšlet o Tomovy a všechny ty vzpomínky se mi vracely ,našla jsem dokonce i staré fotky s našeho výletu kdy jsme byli jednou s Tomem ve Vídni. Začíná mi to všechno chybět,byli jsme tady jeden pro druhého a všechno jsme si mohly říct,ale co už musím se vzchopit tohle všechno je už minulost a nikdy to nebude takové jaké to bývalo. Bylo asi kolem půl 5 a já sem docela tvrdě usnula,pak už jen slyším jak na mě z kuchyně volala mamka "sáro pojď dolů,máš nachystanou večeři" abych pravdu řekla moc hlad a ani náladu jsem neměla,ale nechtěla jsem naštvat mamku tak jsem prostě šla. Sedla jsem si ke stolu ,naproti mě mamka a vtom "sáro můžeš mi vysvětlit proč mi dneska volal tvůj třídní učitel,že si odešla domů bez toho aniž bys o tom někomu řekla?" zvedla jsem hlavu a podívala se na mamku a určitě jsem neměla v plánu jí říct co se doopravdy stalo "no víš začalo mi být opravdu zle a nemohla jsem najít učitele ,tak jsem prostě odešla" mamka se jen podívala "dobře ale ať už se to neopakuje ano?" "ano" odpověděla jsem. Jak jsem dojedla šla jsem zase zpátky do pokoje sedla si k počítači a ještě si zkontrolovala facebook,bylo něco kolem jedenácté hodiny a já se rozhodla,že už půjdu spát ,dala jsem si sluchátka do uší a pokoušela se usnout. DALŠÍ DEN RÁNO- "panebože sáro dělej vylez s té postele zaspalas!" podívala jsem se na hodiny a 7:50 no sakra to je špatné první hodinu máme zrovna matiku a při mojí smůle ji samozřejmě učí ředitelka no výborně. Vylezla jsem s postele a rychle jsem se šla nachystat bylo nějak 8:15 když jsem vyběhla s baráku ,zase jsem musela utíkat jak blbá ,až sem dorazila do školy zistila jsem že nemůžu najít klíče bože to je snad blbý sen, no co už musím na hodinu nebo mě asi ředitelka zabije. Dosta jsem do třídy "sáro kde jsi byla?" spustila "promiňte paní ředitelko zaspala jsem" , "no dobře běž se posadit" . Když se tak dívám po třídě vlastně nikde nevidím Tomáše ,že by aspoň nějaké plus za dnešní den? Začala druhá hodina a já jsem spokojeně seděla v lavici,když v tom někdo klepe na dveře "pojďte dál" ozve se učitel a do třídy došel tomáš bože zase ten blbý pocit když ho vidím, no nic prostě to nějak přežiju. Začala přestávka a já jsem šla na chodbu a sedla si na lavičku,když v tom si ke mně sedl Tomáš "co zase potřebuješ?" z kapsy vytáhl moje klíče "neztratila jsi něco náhodou?" chytl mě za ruku a dal mi je " jo díky" , "co ten dnešek doufám že to pořád platí" zeptal se ,"ale jo kolem sedmé bych měla mít čas" , "no výborně v sedm teda před tvým barákem ahoj" " no dobře" odpověděla jsem a nenápadně se na něj usmála,bože má snad ty nejkrásnější modré oči na světě.

Takže je večer něco kolem šesté a já se začínám chystat na venek s Tomem, rozhodla jsem se že si trochu nakulmuju vlasy a na sebe si vemu černé ryfle s dírama na kolenou ,bílí svetr, černou koženou bundu a bíle tenisky značky Vans. Je přesně sedm hodin a začal mi zvonit mobil a tam sms od Toma "sem před barákem :P " byla sem strašně nervozní,vyšla sem před barák a on tam stál byl tak krásný božee . "ahoj" řekla jsem mu ,"ahoj" obejmul mě ,no tohle sem vážně nečekala . "Pojď chtěl bych tě někam vzít" šla sem těsně vedle něj a šla jsem tam kam mě vedl, postupně jsem ty místa začínala znát. Vylezly jsme na obrovský kopec a sedly jsem si do trávy , tyjo až teď jsem to místo poznala to snad není možné,zavedl mě na místo kam jsme chodívaly kdysi dávno když jsme byli nejlepší kamarádi. Tak tohle bylo docela smutné ,"poznáváš to tady?" zeptal se mě, "no jistě jak bych na tohle místo mohla zapomenout", jen se na mě podíval a usmál se. Zbytek večera byl úžasný strasně mi to povídání s tím chybělo . Jen jsme tak ležely a dívaly se na hvězdy. "Tome? už budu muset jít" , "jo dobře doprovodím tě domů" . Došly jsme k mému baráku ,postavily jsme se naproti sobě " tak teda ahoj dnešek sem si užila" řekla jsem mu , tomáš mě obejmul a pak se jen tak postavil " já jsem si to taky moc užil ani nevíš jak moc si mi chyběla" a dal mi pusu usmál se na mě a odešel.