Nebráníme se

165 6 2
                                    

Z pohledu Jane

Riker je úžasný. Je milý, hezký a prostě skvělý. Jelikož mám v krvi už nějakou tu promili, dostal mě do pokoje. A kupodivu se nebráním. Bude první a doufám, že taky poslední. Nemůžu říct že ho miluju, ale vím, že se sním chci dál setkávat. Doufám, že on taky. Strháváme ze sebe všechno oblečení. Je to tu...

Z pohledu Natali

„ Jo takhle ty na to. Přes Jane a Rikera jo? „ zasmála jsem se a vešla do pokoje. Rozhlídla jsem se po pokoji a Ross na mě koukal. Projela jsem si ho pohled. Zapřemýšlela jsem.

Ross je úžasný. Je milý, hezký a prostě skvělý. Jelikož mám v krvi už nějakou tu promili, dostal mě do pokoje. A kupodivu se nebráním. Bude první a doufám, že taky poslední. Můžu říct že ho miluju a vím, že se sním chci dál setkávat. Doufám, že on taky. Strháváme ze sebe všechno oblečení. Je to tu...

Z pohledu Natali a Jane

Myslím, že všichni víme co se včera večer stalo. Nejlepší noc v mém životě.

Pohled Rosse

Včera už jsme se na párty nevrátili. Nevím jestli nás někdo hledal. Spíš ale ne. Všichni byli opilí. Dokonce i Natali a Jane a to nejsou dospělé. No jo. Jsou to takové moje rebelky. Proč obě ? Protože Jane mám ráda i přes to, že ona mě ne. Vstal jsem z postele. Nat ještě spala a tak jsem jí dal pusu na čelo. Měl jsem na sobě jenom boxerky. Vzal jsem si do ruky kartáček a pastu. Vyšel jsem na chodbu a mířil do koupelny. Ve stejnou chvíli vyšel Riker. Taky si šel vyčistit zuby. „ Co tu děláš Rossi ?" Pravým okem jsem na něj mrknul. Nejprve se nechápavě kouknul a pak mi dal pěst. Jakože rukou. Pěst a pěst. Chápeme ne ?



Ross Lynch- FriedzoneKde žijí příběhy. Začni objevovat