Já jsem .... Jane!

142 12 3
                                    

" Rossey ? Ano Natálko ? Rossey , ještě jednou mi řekneš Natálko a osobně se zabiju. Tobě vadí když ti někdo říká Natálko ? Ano , ale u tebe je to docela cute. Oukej Natálko. Sice cute, ale otravný. " Zasmála jsem se. " Tak jak to naše divadlo bude pokračovat dál ? No prostě dělějme jak se strašně nesnášíme. Ale Natálko tohle nezvládnu. Ale zvládneš ! Jsi přece skvělá herečka Rossi  ! "

Jane

Už bežím za Sonnym do Sometimesu. Doufám, že ta  zpráva nebude nic vážného. Doufám, že se mu nic nestalo nebo tak něco.  Po cestě jsem pořád přemýšlela o Natali a o Rossi. Nebo spíše jsem se snažila. Hlavou mi na prvním místě běhal Sonny. Trochu jsem zrychlila krok a znova zavolala Natali. " Natali? Ano Jane. Víš Jane, jsem teď dost smutná a nechci si moc povídat. Promiň Natali, hned co domluvím se Sonnym přijdu za tebou. Dobře Jane. Budu ráda když přijdeš. Potřebuju slyšet tvůj názor na Rosse.  Ale počkej. Proč jsi mi vlastně volala Jane ?  No Nat. Nevíš co mi chce říct Sonny ? No nevím. Tak proč už u něj nejsi ? Skoro jsem , ale nestíhám. Budu tam tak za pět minut. Dobře Jane.  Potom mi napiš co a jak. Dobře zatím pa Nat. "

Ještě více jsem zrychlila a ani nevnímala co se kolem mě děje. Vtrhla jsem do Sometimesu a rozhlédla se. Na barové židly seděl Sonny a povídal si s barmanem. Když mě uviděl sklonil hlavu. Pomalým krokem jsem šla k němu a usmívala se. Byla jsem ráda, že je v pořádku. " Ahoj zlato". Řekla jsem a usmála se. " Ahoj Jane. Mohli by jsme si sednout támhle dozadu ? Jasně!"

Sonny se zvednul a se sklopenou hlavou šel dozadu. Sedli jsme si ke stolu a on začal. " Víš, není to pro mě zrovna lehké. Připadám si, jako bych tě celou dobu tahal za nos. Sonn...Sonny jak to myslíš? Nejsem takový jaký si myslíš. Víš staršně dlouho jsem se to snažil popřít a změnit to ,ale nejde to."

Naprosto nechápavě jsem na něj koukala. " Jane já jsem.....gay. Počkej...co ? Snažil jsem se celou dpbu. Když jsem tě poznal zaujala jsi mě, ale jenom jako kamarádka. No a když mi Natali řekla, že se ti líbím... doufal jsem, že se to díky tobě změní. Že změním sebe, ale nejde to."

" Sonny já to chápu. Sice mě to nekonečně bolí, ale chápu tě. Nemůžeš změnit svoji orintaci. A já ti to nezazlívám. Ikdyž jsme neměli ani první rande. Tohle byl skvělý vztah, Nevadí, že trval jen chvíly a že jsem ti lásku chtěla dát asi jenom já, ale...." Při téhle větě se mi zamokřily oči. Ale můžeme být kamarádi. Dobří kamarádi. Ale slib mi , že to mezi námi neskončí jako s Nat a Rossem? Počkej co Jane ? Nějak se pohádali, jěště moc nevím. Aha. Neboj Jane. Budeme ti nejlepší kamarádi. Děkuju Sonny.?

Vzala jsem si kabelku, zvedla se a šla směrem ke dveřím



Ross Lynch- FriedzoneKde žijí příběhy. Začni objevovat