Heart Beat (Zayn Malik)

28.- You're under my skin

"Tak a teď okamžitě do nemocnice!" Dlouhými kroky Grace rázně zamíří k motorce před kostelem.

"Hej!!!" Doběhne ji brunet v mžiku. "Ještě nejsme svoji ani půl hodiny a už si panovačná!" Zatváří se šokovaně, což dívku přiměje k zlomyslnému úsměvu. Zatřese odmítavě hlavou, až se jí tmavé lokny, doteď klidně splývající po zádech, rozsypou po ramenou a orámují její hezkou tvář, jejíž momentální výraz nepřipouští žádných námitek.

"Hned!" Ukáže dívka na motorku, přičemž vůbec neočekává, že ji ten tvrdohlavý rebel poslechne. K jejímu překvapení se však zlehka usměje.

"Jak chceš," pokrčí nenuceně rameny, bohužel dívka naprosto přehlédne ten zlověstný záblesk v jeho očích, takže ve chvíli, kdy ucítí jednu jeho dlaň pevně ji svírající v pase a druhou, která zvedne obě její nohy ze země, pouze překvapeně vykvikne.

"Polož mě!!" Chlapec si užívá příjemného šustění její lehounké sukně, co se jí od kotníků sveze pomalu až ke stehnům a zvuku, co připomíná cinkot rolniček, který jí uniká ze rtů.
Opatrně ji posadí před sebe na motorku, takže dívka spokojená s jeho počínáním, se uklidní a jemně se natiskne víc do jeho náručí.
Ačkoli by to jemu nikdy nepřiznala, má trochu strach, že tohle je jejich poslední svezení. Že pokud věci nevyjdou tak, jak mají, nejspíš už neucítí vůni heřmánku a ani nepocítí pocit bezpečí, který jí poskytují jeho paže, bránicí jí v pádu ze stroje.
Jenže na to teď nechce myslet. Zavře oči, aby ty myšlenky zahnala a užila si posledních pár minut volnosti a dokonalé nespoutanosti, kdy jí vítr cuchá vlasy a ona má pocit, že nic není nemožné.
Ještě pár minut, než ho bude muset odvést do nemocnice a nechat ho tam, ještě pár minut -

Motorka se zastaví.
Grace jen velmi neochotně rozlepí víčka a s překvapením se rozhlédne kolem sebe.
Jak mohla být tak naivní a myslet si, že by on udělal přesně to, co se po něm chce.

"Tetovací studio?" Nespouští ho z očí a poslušně se vydá za ním.
Chlapec jen s úsměvem pokrčí rameny a nechá ji vejít, což ona taky bez námitek udělá. Jestli si chce Zayn ještě nechat udělat nějaké poslední symbolické tetování, než se odevzdá do péče doktorů, pak nemá nic proti, nemocnice ještě chvíli počká.

Se svým manželem v zádech se ocitne ve velmi útulné malé místnosti, kde není naprosto nikdo. Jen chlapec s vlasy v barvě lískových oříšků, co mu v patce padají do čela, který s drzým úšklebkem vzhlédne, jen co se otevřou dveře.

"Ahoj Louisi," dívka spíš zaraženě odtuší, než si je jistá jeho jménem. Nikdy si vlastně představeni nebyli, a to i přesto, že spolu zažili mnohem víc, než se na obyčejné známé sluší a patří.
Chlapec jí beze slova kývne na pozdrav a ona se ohromeně otočí k Zaynovi.

"Tohle je jeho?" Zašermuje rukou v prostoru, přičemž šeptá v jakési utkvělé představě, že ji modrooký neuslyší.

Chlapci si okamžitě vymění nejisté pohledy a oběma pobaveně cukají koutky.

"No víš," ošije se tmavooký rozpačitě, zatímco Louis se zlomyslně šklebí,"my jsme si to tu půjčili-"

"Ježiši Kriste!!" Přitiskne si dívka ruku na ústa, jakmile jí dojde, jak se věci mají. Okamžitě se však zamračí.
"S tím musíš přestat," přistoupí těsně k němu a výhružně mu zasyčí do tváře,"to je dneska naposledy!!" Oči se jí zúží jako kočce a kdyby to šlo, šlehaly by jí z nich blesky. Zayn raději rychle přikývne a Louis na okamžik zarazí své posměšné chichotání.
Grace se posadí na jednu z volných židliček, načež si povšimne, jak před ní brunet stále nejistě přešlapuje.
"Tak šup," pobídne ho netrpělivě, "nech si vytetovat cokoli potřebuješ a jdeme."
Oba hoši naráz po sobě střelí pohledem plným hrůzy a zmatku, který znamená jediné:
"Kdo jí to řekne?"
Modrooký, ačkoli se zdá, že má humoru a odvahy dostatek, okamžitě záporně zavrtí hlavou, což v dívce vyvolá divný pocit nejistoty a střelí pohledem po Zaynovi, který si zhluboka povzdechne a zvedne oči od svých bot.
"To tetování není jen pro mě," pozorně sleduje dívčin nechápavý výraz, "nemáme snubní prstýnky, tak jsem myslel - " V její tváři se v jedné sekundě vystřídá výrazů hned několik a celá ta plejáda se zastaví na panické hrůze.
"T- to ne!!!" Její obličej je najednou mrtvolně bledý, takže její velké zelené oči působí ještě o dost větší. "Nesnáším jehly!!!"

Brunet k ní přistoupí a za ruku, kterou mu neochotně podá, si ji přitáhne do objetí.
"Promiň lásko, ale to mě fakt nezajímá." Zašeptá jí do vlasů.
"Co?" Odtáhne se od něho, naprosto šokovaná jeho arogancí. Jenže v jeho očích nenajde to, co vyznělo z jeho hlasu. Mile se usmívá a jeho pohled hřeje.
"Gracie," dobře si vědom toho, jak to na ni působí, pomalu skoro šeptem vysloví její jméno, následkem čehož se dívčino tělo v jeho náručí uvolní a ona se k němu natiskne o něco blíž, "dlouho jsem přemýšlel, jak ti dát věčnost, kterou sis přála." Stále cítí její chvění, které ovšem slábne s každým dalším jeho slovem.
"A takhle s tebou budu napořád, rozumíš?" Prsty své pravé ruky ji jemně donutí k němu vzhlédnout, chce aby mu věřila.
"Budu s tebou, i kdybych fyzicky třeba náhodou nemohl být -" Hlas se mu zadrhne, když dívka jemně přikývne, přičemž se jí po tváři sveze pár horkých slaných kapek. Rychle je sestře bříšky svých prstů.
"Neplač," vydechne u jejích rtů, co chutnají jako slané zoufalství, "snažím se ti plnit přání, máš se usmívat." Stále ještě rozechvělou dívku postrčí směrem k Louisovi, který už v ruce svírá tetovací strojek. Dívka se k němu nejistě posadí a natáhne před něho svou rozklepanou levou ruku.

"A on to vážně umí?" Zvedne své uplakané oči k Zaynovi, který s úsměvem pokrčí rameny.
"Proč se neptáš přímo jeho?"
Dívka obrátí svůj pátravý pohled k Louisově tváři, která ji díky svému sebevědomému výrazu naprosto odradí od dalších otázek. V jeho modrých očích září vzdor a nespoutanost, ale při hlubším prozkoumání, kdesi hluboko na dně probleskuje vlídnost, které se dívka rozhodne věřit.

"Fajn," špitne odhodlaně, přičemž pevně semkne víčka k sobě a svou pravou ruku natáhne směrem k brunetovi, sedící po jejím boku, který okamžitě pevně proplete své prsty s jejími a povzbudivě stiskne.

Vrčení tetovacího strojku vyvolá další chvění jejího těla a po zádech jí přejede mráz. Snaží se ten zvuk ze všech sil ignorovat, v čemž jí pomáhá Zayn, který ji bez ustání svým melodickým hlasem šeptá do ucha uklidňující slova.
"Hotovo," protne prostor ostrý britský přízvuk, ke Graceinu překvapení dříve, než očekávala.
Opatrně pohlédne na svou ruku, kde na levém prsteníčku skví černá iniciála "Z".
"Dík," usměje se plaše, "je to hezčí, než jsem si dokázala představit." Zálibně si prohlíží obrázek, co se už natrvalo stane její součástí, jakousi stálou připomínkou toho, že překonat svůj strach v zájmu druhých, vždycky stojí za to, ať už ta snaha dopadne jakkoli.
Mezitím Zayn bez sebemenšího zaváhání Louisovi také podá svou levou ruku, aby mu modrooký Brit mohl na prsteníček vykreslit precizní "G".

"Dík, kámo." Otočí se Zayn po Louisovi ve dveřích a mávne mu na pozdrav.
"Držte se." Usměje se Lou na oba vteřinu před tím, než za nimi zapadnou dveře.

"Tak teď ta nemocnice." Nemá už dívka stání a rychle ho popadne za ruku.
Brunet nad její neústupností zakroutí hlavou a tiše se rozesměje, jak to umí jen on.

"Ty jsi neskutečná," krčí směšně nos, "nejdřív mi neustále vyprávíš o nekonečnu, věčnosti a nerozlučnosti, a pak by ses mě nejraději co nejdříve zbavila." Přivře oči a jeho dlouhé řasy, společně s paprsky líně zapadajícího slunce, vytvoří na jeho obličeji mihotavý stín.

"Právě, že ne." Špitne dívka sotva slyšitelně s ostrým bodnutím u srdce.
Jeho smích je něco tak výjimečného asi jako sníh v Californii. Snaží se proto vrýt do paměti každičkou sekundu, kdy jeho tvář září radostí a z pootevřených rtů mu uniká zvuk, který nutí její srdce zrychlit svůj tep, kolena poklesnout a hlavu zapomenout na všechny ostatní lidi na planetě.

***

Věnováno milé @Jusees ! <3 Děkuji za krásný komentář, co zahřál u srdce.
Jsi zlatá!! A děkuji za tvé čtení!! S. xx