Part 4

1.1K 83 23
                                    

Takže tento díl bych chtěla věnovat @Sunny 284 za to, že jako jediná je aktivní čtenář, který se ozve do komentářů. Takže, protože se nikdo jiný neozval tak nevím jestli mám pokračovat tak prosím, napište mi do komentářů jestli mám pokračovat nebo ne. Hlavně se moc omlouvám vím že jsem slíbila, že díl vyjde včera, ale vypadl nám počítač a neuložilo se mi to.

Otevřou se dveře a v nich stojí naše stará sousedka. Paní Jánská. Naši jí dali klíč od našeho baráku, protože jí věří a když jezdíme pryč stará se nám o byt a zvířata.

Paní Jánská(PJ) Já( Já)

Já: Dobrý den, co si přejete paní Jánská?

PJ: Dobrý holčičko, mohla bych tě poprosit? Mluvila jsem s tvou maminkou a ta mi řekla, že jsi doma.

Já: Ano? A s čím Vám můžu pomoct?

PJ: Potřebovala bych u nás dole ve sklepě donést nahoru do kuchyně brambory abych mohla uvařit bramborový salát. Udělala by jsi to pro mě?

Já: Ale samozřejmě paní Jánská, zase Vás chytla ty záda?

PJ: Ano holčičko moc ti děkuji. Budu muset poprosit tvého tatínka, aby mě odvezl k doktorovi.

Já: Dobře tak já jdu na ty brambory.

Pohled Vadima

Nakonec mi máma nabídla, že můžu být u těch přátel s nimi, ale nemusím chodit po těch výstavách. Aspoň, že tak. A prý budu v pokoji s nějakou holkou. Uvidíme.... Kdykoli se můžu vrátit domů. Zavolám Kristiánovi třeba půjde ven.

Já: Čau Kristiáne už máš to video?

Kris: Jj měl jsem ho už včera.

Já: A ty jsi na to ráno zapomněl?

Kris: Jak ráno?

Já: Vždyť jsme si ráno psali.

Kris: Nn nepsali.

Já: Hele půjdem ven a vyřešíme to jo? Za 10 minut jsem u tebe.

Kris: Ok.

Co to? Já to nechápu... Vždyť jsme si ráno psali. Ale je pravda, že psal jinak než normálně no uvidíme.

Pohled Kristiána

Co to bylo? Vůbec jsem to nepochopil... Vždyť jsme si vůbec nepsali. Vyřešíme to venku.

Pohled Natty

Když jsem se vrátila domů šla jsem si k sobě do koupelny umýt ruce ( ano mám svojí koupelnu), protože jsem byla celá špinavá od brambor. Potom jdu do šatny, která je vedle mého pokoje. musím se převléknout. Když se převléknu jdu zpátky do obýváku a pustím si televizi. Kouknu se na hodiny. Bylo 5.45. No jo ještě tak 1 hodinu volna než přijde ten kluk. Třeba bude hezkej co já vím. Přepnu to na nějakej film. Chvíli koukám a zase slyším klíče v zámku. Otočím se a trochu si kleknu na gauč. Vydím krátké, šedivé, kudrnaté vlasy jak se ke mně pomaličku přibližují.

Já: Dobrý den paní Jánská, potřebujete ještě něco?

PJ: Ahoj holčičko, ne nepotřebuji. Ale za to, že jsi mi pomohla s těmi bramborami jsem ti přinesla trochu bramborového salátu a pár řízků.

Já. Jé moc děkuji paní Jánská to jste nemusela vy nám také pomáháte. Kdyby jste ještě s čímkoli potřebovala pomoct stačí říct.

PJ: Dobře holčičko dobrou noc a dobrou chuť.

Já: Děkuji nashledanou.

Přála mi dobrou noc to je dobré znamení. Nemá se v plánu už tady ukázat. Doufám...

Pohled Vadima

Měl jsem namířeno ke Kristiánovi, když v tom vidím nějakej tábor. Zřejmě holčičí. Snažil jsem se jít rychleji kdyby tam náhodou byly nějaké fanynky a chtěly mě zdržovat. Ale pro mě neštěstí si mně jedna z nich všimla a hned to řekla kamarádkám. Ty se na mě podívaly, usmáli se a začali strašně moc mávat. Já jsem se otočil a zrychlil jsem. No, jenže ten jejich vedoucí jim za každou cenu musel teď dát rozchod. Holky se na mně podívali a začali sborově křičet tak, že se na ně všichni otáčeli a začali za mnou utíkat. Takže jsem samozřejmě ke Krisovi přišel pozdě. Chtěl jít na naše oblíbený místo, na cyklostezku. Jenže by jsme museli jít kolem těch fanynek a nechci se zdržovat. Mám svoje fanoušky rád, ale když pospíchám tak to není moc příjemný. Docela pospíchám k těm lidem u kterých budeme. Tak jsme šli na skalku do lesa. Když jsme tam došli tak jsme se posadili a házeli kamínky do jezírka pod námi.

Kris: Tak jak to teda ráno bylo? Já jsem ti nepsal.

Já: Ale ráno jsme si psali, klidně ti to ukážu.

Kris: to nepsal já.

Já: A kdo teda?

Kris: Včera odpoledne jsem dal ten iPhone co jsem měl předtím ségře. Zřejmě jsem se zapomněl odhlásit ze sociálních sítí. Fakt se Ti za ní omluvám. Nevím co jí to napadlo.

Já: Tak se s ní někdy sejdeš a neřekneš jí, že tam budu i já a vyřešíme to.

Kris: Ok

Pohled Natty

Šla jsem si uvařit kafe. Najednou slyším klíče v zámku. Tak co bude potřebovat tentokrát? Ale zmílila jsem se byl tam brácha a za ním stál Vadim. Úplně jsem se lekla co když mu to řekl? Ne to ne prosím.

Pohled Vadima

Šli jsme k nám Kris mi řekl, že mně doprovodí. Vzal jsme si věci který jsem měl připravený a sbalený k těm známým a šli jsme na BUS. Když jsme došli před ten dům tak Kristián řekl: " To je barák mých rodičů a ségry." "Co? No tak si s ní můžeme rovnou promluvit" odpověděl jsme mu. Kristián otevřel branku, vyšli jsme pár schodů a on odemkl. Vyděl jsem nádhernou holku ve věku asi jako já, která si vařila kávu. Otočila se na nás a já viděl její pohled když mně spatřila.

Tak to je všechno! strašně moc děkuju za vaše vote moc mě to těší zkuste do komentářů napsat co se asi bude dít potom. Další díl vyjde buď zítra nebo pozítří.

čauj

Pavlnka Vorlkov



Zrada k lepšímu-VADAK Kde žijí příběhy. Začni objevovat