Dog's Diary (CZ)

Cesta

To, jak mi začínala být ohrádka malá mě celkem skličovalo. Ale né že bych si stěžoval. Spíše je problém v tom, že od návštěvy dvounožců už žádní hosti nepřišli. A jak já mám rád hosty! Nebo třeba ty hosty, kteří mi pomohou dostat se ven.

Ale jak jsem už řekl- já si nestěžuju. Je tu teplo, mám tu stále bratříčka a sestřičku, dostávám žrádlo a vodu. Venku se zatím ochlazuje , brr. Ale baví mě pobíhat po venku. Hm, třeba teďka bych si zašel ven. Štěknu, konečně pořádně štěknu. Už jsem se to naučil! Ale k mému zklamaní nikdo nepřichází, až na mou nedovednou sestřičku, co mě zoubkama tahá za ouško. Ano, i zoubku už vyrostly, ham ham!

Zorničky se mi zúží a mě popadne zase hravá. Převalím se na bříško a zoubkama jemně uchopím sestřinu srst. Tenhle boj vyhraju já, já a nikdo jiný, jasné?!

Jenže ono to není tak že sestřička by byla nějaká slabá- naopak, i ona chtěla vyhrát. Dokonce to chvilku vypadalo že mě i přemůže ale když jsem se konečně dostal do vedení, najednou mě něco popadne. Na chvilku sebou dosti vystrašeně trhnu ale když vidím bratříčka a sestřičku jak poskakují v ohrádce a chtějí být zvednuti a když cítím ten už trochu známý pach , sklíčí ve mě semínko naděje a radosti. Otáčím se na břǐško a sleduji toho dvounožce. Juzisi, oni se vrátili!

Ano, ano, ano! Vrátili se, vrátili! Ihned se zavrtím tak abych měl spokojený dosah na obličej dvounožce a olížu mu celý, celičky obličej. Byl to ten menší, podle pachu ho poznám určitě. Zafixoval jsem si ho už při první návštěve s nadějí, že by mě třeba odvezli. Jenže teďka to vypadalo nadějně. Zvedli jen mě! A pomalu jsem byl předáván do náruče velkého dvounožce. Chvilku tam zůstávám ale co to?! Teďka je tu těch dvounožců mnohem více. Nejen dva rozdílné pachy ale teď rovnou čtyři? Zmateně se zavrtím v náruči nového, neznámého dvounožce. Ale drbal mě,drbal jako ostatní. Taktéž mu olíznu celý obličej, načež ho jemně kousnu do bradičky. Jejda.

Naštěstí to nevypadalo že by to vadilo, jsem ale přenesen do náruče posledního dvounožce. Byl menší než velký dvounožec ale větší než ten menší. Bude to střední dvounožec. No a ten předtím..? Ten bude velký dvounožec číslo dvě. Jé, musím jim vymyslet jména. Pak mě ale pokládají na zem. Já spokojeně štěknu na sourozence, jakože se loučím a čekám . Čekám, že mě zvednou.

A po pár nekonečných mučivých minutách mě konečně vyzvedli do vzduchu- tedy ten malý dvounožec a já se spokojeně uvelebil v náruči. Ale pak jsme nastoupili do něčeho divnýho, velkýho. Dvounožci se posadili, což vůbec nebylo zvykem alespoň né pro mě a mě si posadili na klín. Zatímco malý dvounožec na mě mluvil uklidňujícím hlasem a stále za tím říkal ,Cony' , přemýšlím, co to ten ,Cony' je nebo kdo to je. On? Já? Nevím.

Pak ten stroj začne vrčet a já zaknučím. Rozmyslel jsem si to! Chci zpět! Nezabíjejte mě! Prosííím!

Fajn, beru to zpět. Je to dlouhý, zatraceně dlouhý ale cestování do neznáma mě baví. Hraju si, konečně si furt hraju, spinkám , papám a mazlím se. Strach mě vždycky při hře opustí ale když usínám, stýská se mi. Přece jenom nemám koho tahat za ucho a po kom skákat, koho hryzat. Zakňučím a zavřu očíčka. Nene. Já jsem silný pes! Já přece nebudu smutnět, já totiž zažiju dobrodružství s dvounožci! Jo, takhle to bude.

Po chvilce spaní mě probouzí zastavení. Jé, jé, jsme tu! Sice jsme po cestě několikrát zastavili ale teď konečně cítím, že to není jen na udělání loužičky, že rohle bude můj, jen můj domeček. A samozřejmně s dvounožci. Nebo tam budu sám? Nene, já chcu dvounožce!

Znovu ten malý mě bere do náruče a jdeme. A pak mě konečně postaví na zem a já se užasle rozhlédnu. Tohle bylo jiný, žádná dřevěná ohrádka, pořádně velká a moderní ohrádka! Wow, tohle musím prozkoumat! Rozhlédnu se, do čeníšku mě trefí neznámé pachy. Tak tady bude vážně co zkoumat...!

Snad se teda líbila další kapitolka :) jelikož budu o prázdninách bez wi-fi a k wifi se dostanu až 1.11. , rozhodla jsme se ještě narychlo napsat první kapitolku a budu psát přes prázdniny, akorát teda zveřejním až v neděli nebo pondělí :)

Užijet si prázdniny a haloweena, kdo slaví! xoxo