Všechno bude dobrý

Kapitola 1

Vím tento příběh, který píšu není zrovna nebo nebude zrovna ten nejlepší. Vždy jsem si psala příběhy jen pro sebe a pro své kamarády, ale jinak takhle jsem nikdy nepsala. Byla bych ráda kdyby jste napsaly svůj názor a napsaly své rady čemu se vyhnout a čeho se nemám bát tam přidat atd... byla bych fakt moc ráda. Snad se vám bude ten příběh aspoň drobet líbit i když to není nejlepší.
A předem se omlouvám za chyby.

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zvoní mobil s hudbou Highway to hell od AC/DC. Zašmátrám po mobilu a vypnu ho. Ležím ještě v posteli a podřimuji, poněvadž jsem unavený. " Že já vůl jsme nešel brzy spát, nebyl bych pak unavený." zanadávám si potichu.

Slyším jak v kuchyni je rámus, tak konečně po dlouhé době vylezu z postele. Vezmu si, ze židle oblečení a judu do koupeny. Vlezu do sprchy, našteluji si vlažnou vodu, abych se probudil a umyji se. Vylezu ze sprchy, usuším si tělo i vlasy a oblíknu se do světlemodrého trička k tomu si vezmu rifle. Vyčistím si ještě zuby, učešu se, vyjdu z koupelny a jdou po schodech dolu do kuchyně.

"Dobré ráno mami. Doufám, že si se vyspala výborně jako já." řeknu a obejmu ji.

"Dobré ráno Dane, vyspala jsem se přímo výborně." odpoví s úsměvem.

Jdu směrem k ledničce, otevřu ji, koukám.... stále se do ní koukám..... při tom si hladím břicho a přemýšlím co si dám. Po dlouhé době, se rozhodnu a vyndám si máslo ze sýrem, zároveň si vyndám z chlebníku dva krajce chleba. Pak vše uklidím na své místo, než si stihnu udělat 2 v 1, tak už mám v sobě oba dva chleby. Dosnídám a řeknu "Mami jdu se do připravit, v devět máme sraz u nás před barákem a půjdeme na autobus a pojedeme do toho kempu."

"Dobře Dane." řekne mamka a usměje se.

Jdu do pokoje a jdu si do připravit věci do kufru. Jsme konečně hotový a jdu dolu po schodech ke dveřím. než se rozloučím s mamkou tak mi dává rady jako vždy, ať jsem na sebe opatrní atd...

"Mami já už musím jít, oni už na mě určitě čekají. Neboj se budu na sebe opatrní ahoj, mám tě moc rád."

Čekám před barákem a zatím sem jen dorazila Sabina. Je to holka s tmavovlasými vlnitými vlasy a zároveň na které vynikají krásné hnědé oči. Její postavu, kterou nemá ani ne moc hubenou a ani ne vůbec plnější, jí obléká černé tričko s krátkým rukávem s červením nápisem Motionless in White , zároveň černé legíny a sportovní černý boty, na kterých byly až moc výrazné červené kaničky jako nápis na tričku.

"Ahoj Saby, jak se máš??"

"Ahojky Dane mám se natěšeně nemohu se už dočkat až budem podnikat různé akce."

"To já taky se těším a moc."