Jejich očima

3.

Tak tentokrát jsem se vzbudila s jekotem. Super. Rozhlédla jsem se, ale mamka u mě nebyla. Vstala jsem a vrátila se do obývacího pokoje. Televize byla vypnutá, ale do očí mi stejně vhrkly slzy. Na konferenčním stolku ležel vzkaz: Musím něco vyřídit ve městě. Vrátím se večer. Pusu, máma. Začala jsem přecházet po místnosti. Klepaly se mi ruce. Jako vždycky, když jsem nervózní. Musím do sprchy. Alespoň mi bude líp. Stojím ve sprše a stéká po mně voda. Normáně je to pro mě výživná relexace, ale dneska se nedovedu uvolnit. Vylezu ze sprchy a zabalím se do ručníku. Podívám se na sebe do zrcadla. Smutně se pousměji. Třeba jsem jen paranoidní.

Najednou se mi zamotá hlava. Snažím se něčeho chytit, ale nejde to. Ležím na zemi. Chtěla jsem vykřiknout, ale už to nejde.

Sedím v parku. Oči upřené na mladou dívku, která přichází po cestě směrem ke mně. Už jsi mě všimla. Při pohledu na můj zevnějšek znervózněla a přidala do kroku. Podívám se na hodinky. Půl jedenácté večer. Rozhlédnu se, jestli tu někdo jiný není. Není moc rychlá a neumí se bránit.

Moc děkuju za 87 Reads a 13 votes! :)