Uplynul měsíc jako voda. Amy přijela, s Martinem mi je skvěle a Patrik? Jsem ráda že to s Patrikem skončilo, protože jsem viděla na fb že je znovu zadaný. Ano a je to ta bloncka s kterou mě podvedl. Stejně nechápu, proč si mě chtěl vzít když se tam cicmá s nějakou krávou ve španělsku, ale tak ať je mi to ukradený. Teď už je jenom Martin, Já, Amy a Jack. Že kdo je Jack? Amy si našla v Kanadě nebo kde to byla, přítele. Je roztomilej, strašně jí to přeju.
______
„ÁÁÁÁÁÁÁÁ" Vypískla jsem, když jsem uviděla pavouka v rohu kuchyně. Okamžitě jsem si vzala papuči (strašně divný slovo :D ) a bouchala zběsile po pavoukovi. Amy hned přiběhla dolů i s Jackem. Jakmile mě uviděla, vyprskla smíchy. Jack se okamžitě přidal a já jenom s úšklebkem na ně koukala.
„Hele to není vtipný!" Řekla jsem s mírným úsměvem na tváři.
„Ale je" Snažila se říct Amy. Jack se k ní přidal.
_____
„Crrrrr!!!" Rozezněl se po celém domě zvonek.
„Já du!" Zakřičela po Amy. Otevřela jsem dveře, nikdo tam nestál. Jen na zemi ležela bílá růže s dopisem. Vzala jsem si růži a usmívala se jako debil. Otevřela dopis a byli v něm dva lístky na ples. Rozhlídla jsem se po okolí. Nikde nikdo tak jsem si řekla, že půjdu zavolat Martinovi, jestli o tom něco náhodou neví. Jak jsem se otáčela ke dveřím slyšela jsem odkašlání.
„Jééé ahoj zlato!" Vrhla jsem se Martinovi do náruče. Martin mě objal kolem pasu. Asi 5 minut jsme stáli před barákem a objímali se. Potom jsem ho pozvala dovnitř a dali jsme si kafe.
„Tak co říkáš? Půjdeš se mnou prosím na ten ples?" Culil se Martin.
„Půjdu moc ráda" Odpověděla jsem a dala mu pusu.
Na lístku bylo napsáno že je to 10.11. takže za týden.
_____
Večer jsem si lehla do vany plné pěny. Najednou slyším Amy jak na mě mluví.
„Já jdu ven s Jackem! Příjdu pozdě večer tak na mě nečekej!"
„Okey!" Užívala jsem si tu teplou vodu. Až jsem z toho usla.
Probudila jsem se o hodinu později. Bolelo mě z toho za krkem. Vyšla jsem z vany obmotala kolem sebe ručník, a vydala se do pokoje, abych se převlékla do pyžama. Moje pyžamo se skládalo z trička po tátovi a kalhot s Batmanem. Lehla si do postele vzala ovladač a přepínala programy. Nakonec jsem se rozhodla si pustit něco z hard disku. Vybrala jsem si Pretty Women miluju ten film. Usla jsem ke konci.
_____
Rozhodla jsem se, že dneska namaluju pár obrazů. Ano tím se tak trochu živím. Maluju vždy něco, co mám před sebou, např. ovoce v míse. Takové trochu mainstream, no co. Vzala jsem si na sebe bílé uplé tílko a na to světle modrou kostkovanou košili k tomu černé legíny. Šla jsem do svého „ateliéru" což byla půda. Ano čtete dobře půda. Bylo tam ale hodně světla. Malá pohovka v rohu místnosti. Před ní skleněný konferenční stolek a pod ním chlupatý fialový koberec. Celá místnost trochu ladilo do bílo fialové barvy. Ani Amy neví že tohle tady je. Nemám v plánu jí to říkat. Tohle je jen moje místnost. Sem chodím přemýšlet, malovat atd.
______
Obraz už mám skoro hotový, zbývá jen vybarvit ovoce. Jenže jsem potřebovala strašně čůrat. Sešla jsem dolů po žebříku a na jednou slyším hlasy v obýváku. Byli to dva mužské hlasy. Začala jsem mít trochu strach. Šla jsem potichu po schodech do přízemí. Nahlédla jsem za roh a uprostřed obýváku stáli dva cizí chlapi. Měli přes hlavu kukle. Takže jsem je moc nepoznávala. Jeden si mě všiml a šel rychlím krokem ke mně. Já okamžitě zareagovala a nejbližší úkryt byl pod mou postelí. Klepala jsem se strachy. Zalezla jsem pod postel a doufala že mě nenajdou.
V hlavě jsem měla strašně moc otázek. Například: Proč jsou u mě v baráku dva chlapi? Proč já? Proč jsem byla tak blbá a mobil si nechala na půdě? Proč jsem se schovala pod postel, když jsem mohla zalézt na půdu? I když postel byla nejrychlejší schovávačka protože než bych sundala ten žebřík a vylezla a zase ho schovala...No prostě by to trvalo strašně dlouho.
„Noták vylez maličká, my ti neublížíme, jen tě odvezem šéfovi." WAIT! Že co to řekl? Odvezeme šéfovi? No tak to teda brrr hoši. Nikam se nejede. Ležela jsem stále pod postelí a najednou mě chytl za ruku ten chlap.
Okey, takže další kapitola. Tak jak se vám líbí? :D Je mi líto že jsem to nenapsala dřív. Budu se snažit to teď vydávat častěji J
KOgya
