„To by mi neudělal!" Vyjekla jsem po něm a následovala lavina slz. Okamžitě jsem se zvedla, a vzala telefon. Vytočila jsem Patrikovo číslo a čekala, než to zvedne. Asi po sedmém tonu to zvedl.
„Ano lásko?" Ozval se jeho hlas. Byla jsem celkem ráda že ho slyším, ale musela jsem se ho zeptat.
„Podvádíš mě?!" Zeptala jsem se s třesoucím hlasem.
„Jak tě to napadlo? To je kravina...V životě bych tě nepodvedl Alex!"
„A co ta fotka? Kterou nevím jak má Martin v telefonu!" Už jsem to nezvládala. Podlamovali se mi kolena. Byla jsem z toho celá mimo.
„O žádné fotce nevím..Alex, mohla by ses prosím uklidnit?" Tak já se mám uklidnit?! Dělá si ze mě srandu?
„Poslala jsem ti tu fotku na fb. Laskavě se podívej! Máš pravdu, je hezčí jak já!" Zařvala jsem na něj, a položila mu telefon. (U tohohle jsem se mega zasmála..Pochopí pouze moje BBF :D) Martin při celém rozhovoru seděl na posteli, a koukal na mě. Viděl, že jsem se hodně rozbrečela. Přišel za mnou a objal mě. Jeho objetí jsem příjmula a opětovala jsem mu ho, a mohla jsem se vybrečet na jeho rameni. Najednou se rozbzučel telefon, který jsem před tím hodila o zeď. Otočila jsem se směrem k němu a koukla kdo volá. Kdo jiný než Patrik. Martin řekl ať to nezvedám že to tak bude lepší. Jenže já to chtěla jen zvednout a nemluvit do toho. Učinila jsem tak jak jsem řekla. Zvedla jsem to, a čekala co řekne.
„Alex, moc mě to mrzí. To ona mě políbila, já ji ani neznám. Přišla ke mně, dala mi pusu, ani jsem nevěděl že to fotí. Prosím odpusť mi."
Do telefonu jsem nemluvila. Pořád bylo to trapné ticho. Tak jsem si jen odkašlala.
„Lásko řekni něco, prosím." Řekl starostlivým hlasem.
„Už nejsem tvá láska. Ta blondýnka mi to popisovala jinak." Pousmála jsem se.
Víte, Martin mi sehnal její číslo a já chtěla, aby mi to vysvětlila. Potom jsem jen chtěla slyšet tu jeho verzi.
„Co ti nakecala. Já až ji uvidím..." Přerušila jsem ho.
„Jo takže vy se máte ještě vidět. Neřeknu ti co mi psala. Jenom by si to vyvracel. Povím ti jenom to co mi tvrdila, že ty si do toho nutil ji, ne ona tebe." Už jsem ho měla dost. Chtěla jsem mu to pořádně oplatit.
Položila jsem telefon, hodila ho na noční stolek, a šla svůdným krokem k Martinovy. On jenom stál a usmíval se. Věděl co ho čeká. Přišla jsem k němu ani jsem mu nemusela svlíkat tričko, protože ho neměl ze včerejší noci. Položila jsem mu ruce na jeho vypracované tělo, a hladila ho po břiše, zádech a zajela mu rukama do vlasů. On mi svlékl podprsenku a začal si hrát s mým poprsím. Shodil mě na postel a začal mě líbat, poté jsme se věnovali činnosti.
Večer mě Martin pozval do restaurace. Seděli jsme naproti sobě a zíraly si z očí do očí. Ani jsme nemuseli mluvit, naše pohledy mluvily za nás. V tu chvíli jsem myslela na každou chvíli s ním. Jak jsme se po prvé setkaly, kdy mě po prvé políbil. Byla jsem myšlenkami úplně jinde, a úplně jsem ignoroval přicházejícího číšníka. Z přemýšlení mě vytrhl Martin.
„Zlato co si dáš?"
„Jemně perlivou vodu, Děkuji." Usmála jsem se na číšníka.
Číšník přišel i s naším pitím. „A budete si přát tady povečeřet?" Podívali jsme se s Martine na sebe a usmáli se.
„Dáma první." Řekl Martin. Dal mi tím najevo, že si mám jídlo objednat první já.
„Lasagne prosím." Pousmála jsem se na číšníka.
„A pro vás pane?" Otočil se k Martinovi.
„To stejné děkuji."
Po večeři jsme šli jako malé děti na hřiště. Bylo asi deset hodin večer. Takže tam kromě nás nikdo nebyl. S Martinem jsme soutěžily kdo dál doskočí z houpačky, nebo kdo postaví větší hrad z písku. Bylo hodně legrace. Martin obě soutěže vyhrál. Řekla jsem, že chci odvetu. Souhlasil, ale že chce nějakou výhru za dnešek. Zeptala jsem se, co navrhuje. Prý pusu. Nic jsem nenamítala, přišla k němu, a dlouze ho políbila.
Ahoj, tak tady máte další díl..Omlouvám se že nebyl dřív, ale tak znáte to... Začla škola a já jsem ještě k tomu v prváku.. Takže máme hodně úkolů a učení :// ..No nic jak se vám líbila tahle kapitola? :)
