Dva Životy

Konečně doma!

Teri se rozhodla že dnešní noc stráví u nás. Přišli jsem k rodičům do obýváku a zeptal jsem se ,,Co to probůh mělo znamenat"
Máma se zvedla a odešla s Teri do kuchyně.
,,Tati! Můžeš mi říct co to bylo?!?" odpovědi jsem se dočkal.
,,To byl vstupní test do rodinného tajemství,, odpověděl.
,,Jo dobře a můžeš mi říct co tam dělala Teri?" zeptal jsem se.
,,Byly jsme domluveni s její rodinou, že vás zasvětíme až vám bude oběma šestnáct,,
Sebral jsem se a zapadl do pokoje. Po chvilce za mnou přišla Teri zeptala se ,, jsi v pořádku?"
Já jí na to odvětil ,,nejsem, co jsem vůbec zač? Co to všechno má znamenat? Co se děje!?"
,,Myslím, že jsi venku u auta měla pravdu, že v šestnácti je toho na nás moc" řekl jsem vyčerpaně.

Nevím čím to bylo ale spát se nám ani jednomu nechtělo, přestože už byly tři hodiny ráno. Chceme odpovědi!Vylezl jsem z pokoje a Teri hned zamnou. Šel jsem do sklepa a Teri mě následovala. Otevřel jsem ten vchod kterým jsme tam přišly s tetou Nikol, Tátou a Dědou.Vchod se otevřel a my vstoupily dovnitř. Bylo tam vše jako včerejší odpoledne. Po chvilce šmejdění jsme objevily nějáké spisy co psal nějáký Sebastian Jake Bill Howards.

Slyšeli jsme jak někdo zamkl dveře do sklepa a zhasl světla. Všude byla tma ale my slyšeli zvuky. Šouravé jako když nelidské zvuky. Najednou jsem vycítil nutnost vidět. Potřeboval jsem to. A víc než kdy dřív! Jakmile mi tohle utkvělo v hlavě, najednou jakoby tma neexistovala. Viděl jsem dokonce i líp než za světla.
,,Teri!Vidíš to taky?" zeptal jsem se.
,,Ano" odpověděla.
,,Co to zase doháje je!" řekl jsem a vzal první zbraň co byla vyrovnaná na stole.
Ale najednou mě něco zabránilo v útoku na to rychlé stvoření mířící k nám. Teri popadla nějáké sekery co byly opěrné o stůl.
,,Ne!" zařval jsem.
,,Nechce nám to ublížit,nněco to po nás chce ale nevím co."
Vypadalo to jako člověk, povědomí člověk. Když jsem promluvil, tak rychle jak přišel zase odešel.
Vzali jsme ty spisy a šly jsme si sednout k bazénu. O spisy jsme nejevily zájem a pozorovali jsme krásnou letní oblohu plnou hvězd.
Po chvilce jsem řekl ,,napadlo by nás to před dvě léty když jsme se viděly naposledy?"
Teri se posadila ,,nenapadlo ale jestli všechno co říkal ten mnich je pravda, musíme udělat to co bude nejlepší"
,,Asi máš pravdu, půjdeme se vyspat a ráno si o tom všem promluvíme s ostatními"...