Kluk který měl talent

3. kapitola- naděje?

Přišel jsem domů a otčím na mě vyběhl s pohrabáčem. Dvakrát jsem dostal přes levou ruku. Jakš takš jsem utekl do svého pokoje a zamkl jsem se tam. Otčím se rozzuřil ještě víc a odběhl pro sekyru. Aby rozsekal dveře. Věděl jsem, že to klidně udělá a tak jsem začal jednat. Vzal jsem si batoh, nějaký věci, mikynu a těch 1500 €. Jednu menší skříň sem přisunul ke dveřím. Tímto krokem jsem dostal asi tak 5 minut navíc. Vzal jsem si fotku svého vlastního otce a taky jeho vojenskou kuklu. Obul jsem si běžecké boty a vzal si na sebe mé oblíbené kalhoty. A chvíli jsem hledal cestu ven. Mé přejímání vyrušil otčím, který udeřil sekyrou na dveře. V tu chvíli jsem věděl kudy. Okno byli mé dveře. Otevřel jsem ho ale věděl jsme že je to 4m dolů. Rozhodl jsem se, že skončím na sousedovic auto. A tak jsem taky udělal. Dopad byl tvrdý ale dal se vydržet. Rozběhl jsem se k jedinému útočišti, které jsem měl na dosah. Atletický stadion byl tím útočištěm. Jel jsem tam autobusem a na černo. Stadion byl velký. Tak jsem se rozhodl přespat pod širým nebem.

Ráno jsem se probudil asi kolem 10 hodiny. Byla sobota a já viděl jak pár kluků a holek se rozběhává kolem dokola. Promnul jsem si oči obul boty a schoval pořádně batoh pod tribunu.
Zahlédli mě a smáli se mi. Jeden dokonce řek, že neumim běhat a to mě nasra*o. Došel jsem k němu a on si asi myslel, že se budem prát. Ale já zaklekl do bloků a vyzval ho ať udělá totéž. Jedna holka nám to odstartovala. Vystartoval jsem jak nejlíp sem uměl a běžel ze všech sil.
Ten kluk byl ale kousek za mnou a smál se. Tak jsem ještě víc zrychlil a nechal ho za sebou. Vyhrál jsem asi o 5 metrů. Z tribuny mi začal někdo tleskat. Očividně to byl jejich trenér a nějaká slečna.

Zavolal mě k nim a zeptal jse za koho běhám. Já řekl, že za nikoho. " Běhám jen když musím." On se podivil.
Teď se mě pro změnu zeptala na jméno slečna. Řekl jsem jméno ale trenér měl nějaké zvláštní pouto s touto mladou dívkou. Probodl ji pohledem a ona zvedla oči vsloup. Trenér se mě zeptal jestli si s nimi nechci zatrénovat. Že prý mají testy.
Zeptal jsem se jaké a on mi je řekl.
Byly to 4 disciplíny.

1. Skok do dálky
2. 100m běh
3. Vrh koulí
4. 12min. běh

Řekl jsem proč ne a on mi půjčil tretry. Začali jsme skokem do dálky. Šel jsem poslední. Nejlepší kluk skočil 680cm. Nejlepší holka skočila jen o 30cm míň než nejlepší kluk. Teď jsem byl na řadě já. Zavřel jsem oči a dvakrát se pomalu nadechl a vydechl.
Otevřel jsem oči. Vystřelil jsem ze značky jako blesk. Běžel jsem jak nejrychleji sem mohl a odrazil jsem se. Dopadl jsem a trenér mi změřil výkon. "663cm" zahlásil. Všichni se podivili.

Sto metrů jsem měl za 11,24s a vrhl jsem 5kg koulí 14,56m. Poslední disciplína byla 12ti minutovka. Všichni jsme běželi společně a já se držel za tím nejlepším. Trenér po 12 minutách zapískal. Zastavil jsem se a bylo mi na blití. Po treninku jsem zjistil, že jsem dopadl nejlépe ze všech.

Srr za tenhle konec. Další kapitola bude přesně navazovat na tuto