Křičí, naříká, nadává a pěstmi do zdi buší.
Venku by ho neslyšeli snad jen hluší.
Tady jeho hlas odráží jen čtyři holé stěny.
Ticho jak pěna je, za hranicí karantény.
.....
Snažil jsem se během tvorby scén nějakou formou narušit verš, aby odpovídal psychickému stavu těch, o nichž vypráví. V první z nich to zatím tak není, první Scéna je jen něco, co já si vybavím, když se řekne karanténa. Moje dojmy z toho, co to slovo vyvolává, srovnané tak aby se rýmovali. Krátký příběh kontrastu toho co je před a co je za zdí.
Wíí
ČTEŠ
Scény z Karantény
PoetrySérie deseti ( zatím teda osmi, ale na tom se pracuje :) ) krátkých "básniček" které mají jedno společné, a to prostředí karantény ( izolace, psychiatrické léčebny, blázince). Každá báseň je výkřik do tmy jednoho z jejích obyvatel, výkřik který vypo...
