Scény z Karantény

Scény z Karantény 5 - Dva je víc než jeden

Sedíme tu dva.

A dýcháme jak jeden.

Spíme spolu noc co noc.

Bez sebe se ani vysrat nedovedem.

Když já žiju, on umírá.

Když já umírám on žije.

Zabil jsem ho.

Ale na bílé dlaždice teče moje krev.

Zkurvená.

Schizofrenie.

.....

Je dobré mít svou samotu s kým sdílet. Je dobré mít někoho s kým trávit čas, když ho najednou máte tolik. Je to taková úleva, že další obyvatel karantény zapomněl na to, jak se ten člověk vlastně objevil. A když nastaly konflikty, uvědomil si podstatu svého přítele až příliš pozdě.