FAKE boy

19. kapitola

Psala jsem si s Fillipem ještě asi pět minut o tom, co budeme dělat o prázdninách.

" Eli, pojď dolůůů " volala na mě hlasitě mamka z kuchyně. Na nic jsem nečekala a seběhla schody a mířila jsem si to přímo do kuchyně. " Tak můžeš začít vyprávět" začal taťka.

Když už věděli co jsme dělali každý den na táboře zakončila jsem to větou: "Byl to super tábor se super lidma, doufám, že tam pojedu ještě. " Brácha by se tam prý unudil, ale  určitě bude chtít jet příště tatky.

Domluvili jsme, dopili džus a já šla zpátky do mého pokoje. A na noťasu se mi zobrazila zpráva od Ari.

"Je to tam kámo, chodím se Samem :3 "

" Jako fakt? Vždyť jste se spolu ani nebavili :o"

" Ty si nás možná tak neviděla. Vždycky když si nebyla na pokoji, byl tam on "

" Ty sviňoo :D Vždyť mi říkal, že chce chodit semnou -,- "

" No tak asi změnil směr "

" Hmm.. Asi"

" Eli, prosim tě, nežárli :P "

" Nepros :P "

" Pšt "

" Ok čau "

To byla poslední zpráva co jsem jí napsala, vypla jsem noťas a napsala smsku Palovi.

" NAzdáreček Palo, zrovna jsem se vrátila z tábora, nechceš zajít ven? "

" Jo, můžem. V kolik? Kde? "

" V 5 před vaším domem? "

" Oka "

Palo je můj spolužák. Přestěhoval se do Prahy ze Slovenska.  Je tu už asi tři roky a umí hezky česky. A musím vám říct.. Je hodně pěknej. Koukla jsem na hodiny, bylo 15:48. Fajn mám ještě hodinu. Zase jsem zapla noťas a šla hrát The Sims 4. 

.....

Po chvíli hraní jsem se koukla na hodiny. Sakra je 45, to nestíhám. Rychle jsem se převlékla do bílého crop topu a plátěných kraťasů a hodila do vaku mobil, peníze a klíče. Běžela jsem zes chodů a najednou bum a sjela jsem schody po zadku. Ale v tu chvíli mi to bylo jedno, nestíhala jsem. V rychlosti jsem řekla mamce, že jdu ven a běžela do předsíně. Obula jsem si bílé conversky a vyběhla z domu. 

K Palovi je to asi deset minut.

16: 54 ukazoval můj mobil. Rozběhla jsem se a běžela celou cestu až k Palovi domů. Přiběhla jsem před jeho dům udejchaná, spocená a Palo tam už stál s BMXkem vedle sebe a smál se mi.

" Co se směješ? " řekla jsem celkem přísně

" Promiň, promiň.. To mě ani neobejmeš jo? "

Chvilku jsem zaváhala a potom ho obejmula. " Chyběla si mi " zašeptal mi do ucha.

Já? To snad není ani Palo. Vždy si mě skoro nevšimnul a teď tohle? Tak ale jako žádnej problém. " Ty si mi taky chyběl Palo " odpověděla jsem mu. Šli jsme do města, kde jsme si dali zmrzlinu a potom na rampy. Nikdo tam, nebyl. Nasedl na kolo a začal se předvádět :D Ne kecám. Jde mu to.

.....

Cink cink. Slyšela jsem z mého vaku. Píše mi mamka. Ať už jdu domů, že je hodně hodin. To je pravda. Bylo asi devět večer. Ale mě to nepřišlo. Pořád bylo světlo. Palo mě dovedl domů, obebjmul mě a odjel na tom svéém BMX. Přišla jsem domů, sundala boty a šla do kuchyně. Nalila jsem si džus a sedla si ke stolu. Snědla jsem jablko, vypila džus a odloudala jsem se do pokoje.

Hodila jsem vak na židli a šla do koupelny. Udělala jsem večerní hygienu. Oblékla jsem se do pyžama, hodila jsem moje oblečení do prádla a šla do pokoje. Zapla jsem televizi, otevřela okno dokořán, vzala mobil a lehla jsem si do postele. V pokoji bylo minimálně 30°C. V televizi nic nebylo, tak jsem si pustila na DVD film Tak fajn. Je to slovensky ale mě to vůbec nevadí.

Dokoukala jsem to celé. Bylo něco kolem půl noci. Vypla jsem televizi, wifi na mobilu a zavřela jsem okno. Zalehla do postele a okamžitě jsem spala.

Vzbudil mě asi ve dvě hodiny můj mobil. Volá mi Filip.

" Všechno je v háji Ell, naši se zase pohádali. Prej jdou zítra požádat o rozvod. Táta zjistil, že má máma milence. Jdu dát inzerát, budu bydlet sám. "

" Prosimtě, v první řadě se uklidni. Třeba se zase usmíří. Žádnej inzerát ještě nedávej!"

" Já jsem v klidu. A co mám podle tebe teda dělat? "

" Teď jdi spát. Zítra příjeď a něco vymyslíme "

" Bydlíme od sebe strašně daleko Ell "

" Nevadí ne? "

" No ne. Tak já zítra ráno přijedu "

" Oukej. Ale teď jdi už spát "

Típla jsem to a začala přemýšlet nad tím jak pomoct. Po chvilce přemýšlení jsem to zalomila. A teď už jsem spala až do rána.

Táákže, další díl je na světě. Docela se štvu s tim jak tam furt píšu: jsem, jsme... Pokouším se to nějak omezit, ale moc to nejde. Snad Vám to nevadí. Chtěla bych moc poděkovat za reads a votes a omluvit se za pauzu a za případné chyby a nesmyslnosti. Nějak nebyl čas, musela jsem se učit, a začala jsem číct knížku na referát do školy. Asi teď bude vycházet díl jendou za týden. Nejdou mi přidávat fotky, když píšu na pc a na mobilu by to nebylo na 2 hodiny ale na 4, takže se omlouvám :(