Kočičí přítel

7.Narozeniny

Ahojte tak je to tu další část trvalo to dlouho, nebyl čas :/. Ale tak doufám že si tuhle část užijete :), a moc děkuji už máme 1000 čtení vážně vám moc děkuji :).

Byly 2 dny před mými narozeninama, předtím jsem je neslavila, ale když jsem už měla mít 16 tak jsem si chtěla něco přát. ,,Hmm co si budu přát.. "mluvím si pro sebe o přestávce, najednou zazvoní. Přijde učitelka do třídy a za ní student s blonďatými vlasy ,, Počkat... Sora ?! " vzpomenu si. Minule od toho setkání, začla jsem se třást. Chytla jsem si ruku, ale nepřestalo to. Dala jsem hlavu dolů, ale hned jsem se podívala a on se na mě usmíval.

Učitelka řekla že byl někde na jiné škole, a že se vrací zpátky sem. Po tomhle to se to ještě zhoršovalo. Sednul si zase vedle mne a zase se na mne podíval. ,,Ahoj Hitomi- chan "  usmál se já se jen na něj zamračila. Potom učitelka došla ke dveřím a vytáhla z chodby jěště někoho měl černé vlasy a krvavě červené oči ,,Tak studenti tohle je nový žák " řekla a ja myslela že omdlím. ,,Jmenuje se Kirito, a potřebovala bych kdyby mu někdo ukázal školu " "Kdo by byl tak laskavý ?,, řekne a já si lehnu ať mne nevidí ,,Tak třeba Hitomi " s úsměvem a Kirito se usměje.

O pár minut později.....

,,Tak hele jisi cokoliv uděláš zavolám učitele, nebo při nejhorším zavolám policii "  a zamávám mu svým mobil před jeho obličejem. ,,Víš chtěl bych začít nový život, promiň to před tím ale ty jsi tak krásná a roztomilá "  já se začervenala a hned se otočila ,, jak ti to mám věřit ? " ,,Prosím Hitomi věř mi, už nikdy nic takového neudělám ". Mám mu věřit já nevím, ale zkusím to řeknu si. Otočím se ,, fajn, ale cokoliv a končím "a Kirito se usměje ,,díky " jde zamnou chodbou.

Konečne jdu domů, jenže za mnou jdou další 2 lidi. ,,Ne ! já jsem hezčí než ty ! " křičí na Kirita Sora ,, To si jen myslíš "  zasměje se. Otočím se ,,Můžete laskavě přestat a proč sakra jdete zamnou !? " vykřiknu, oba dva naráz ,,Chtěl jsem tě doprovodit domů " a zamračili se na sebe. ,, Já ji doprovodím ! " vykřikl Sora ,,Před tím jsem ti platil a poslouchal si mě a co je to teď ? " řekl. Proč já ?..  jdu dál. Aspoň je trochu sranda mít takéhle lidi, a usměju se.

Přijdu domů a hned na mne skočí Ichiro ,,Ahoj ty kocoure " pohladim ho. Po chvilce si jdu lehnout, protože jsem byla unavená. Začínala jsem usínat a hned vedle mne vyskočil Ichiro usmála jsem se a usla.

Další den jsem vzbudila a nebylo mi vůbec dobře vstala jsem a hned spadla vedle me přiběhl kocour a začal mňoukat ,,Já vím, asi nejdu do školy" pomalu se dostanu do kuchyně, uvařím si čaj a jdu si zase lehnout. Koukám na televizi ale bylo to horší a horší šla jsem si pro prášek. Potom jak jsem si ho vzala jsem slyšela jak někdo zvoní jdu tam a tam jsou ty 2 ,,Co chcete ?" se zeptám.

,,Hitomi slyšel jsem že jsi nemocná tak jsem ti dones poznámky" řekl Kirito ..Vždyt jsem to dones já !,, vykřikl Sora. ,,Díky" odpovím. ,,Ještě něco ?". ,,To je vše, můžeme dál ?" ,,Na to zapomneň" chtěla zavřít dveře, ale vtom jsem omdlela, slyšela jsem jenom jak křičí moje jméno.

Pomalu se probouzím a vidím že jsem v posteli, a slyším hlasy ,,Asi je vážně nemocná, počkáme než se probudí,, poznamenal Sora ,,Myslím že náš spíž zabije, měli bychom radši jít pryč" řekl Kirito. ,,Asi máš pravdu" odvětil Sora ,, zavolám doktora", a potom někdo šel do mého pokoje hned jsem zavřela oči aby neviděl že jsem vzhůru. Byl to Kirito pohladil mne rukou po mé tváři ,,Hitomi nechci abys byla někoho jiného" řekl Kirito a kocour ho kousl do ruky ,,Au ty blbej kocoure" vzal ho a odešel.

Po 2 hodinách zase vstanu a vidím vedle sebe léky a vodu ,,Díky kluci" podívám se na hodiny bylo 20:30 přijde ke mne Ichiro, začal na mne mňoukat ,,Dobrý už mi je líp" usměji se. To mi připomína zítra mám narozky ,,Co si budu přát ?" zamyslím se a podívám se na Ichira.
Už vím a zasměji se ,,Přeji si abys byl navždy semnou a nikdy mě neopustil a miloval mě tak jako já miluji tebe" vezmu si ho do náruče ,,Pojď jdeme se koukat na televizi" rozhodnu a jdu s ním dolů.

Ráno se probouzím a před mím obličejem je někdo s bílými krátkými vlasy i ušima. Začnu ječet a on uhne ,,Au nekřič" já po něm hodila polstář ,,Úchyl ! vypadni " vykřiknu a házim po něm veci co mám na posteli ,,Počkej !,, vykřikne, ale já nepřestavála. Vtom mi chytl ruku. ,,Poslouchej mě to jsem já, Ichiro". Vykulila jsem na něj oči. ,,Cože, to jako vážně ?" vykřikla jsem na něj, a odstrčila ho.Vstala jsem a šla dolů do kuchyně ,,Já jsem se asi zbláznila" řeknu si v duchu a vařím si další čaj. ,,Hitomi ty mi nevěříš ?" zeptal se. ,,Jak ti mám věřit ?". Odpověděla jsem. ,,Fajn zeptej se na cokoliv". Otočila jsem se a viděla jak tam stojí kluk se zeleným kimonem a krásně zářicíma fialovýma očima. ,,To přání Hitomi se splnilo" usmál se ,,Cože ? "a vzpomněla jsem si. Nevím proč mi začali téct slzy a já se mu vrhla kolem krku ,,Ichiro" řekla jsem dojatě.

Po chvilce jsem se oblékla do uniformy a šla dolů ke dvěřím ,,Tak já jdu " řekla jsem a vtom mě chytl ,,Přijď brzy" řekl mi a já se na něj usmála ,,Neboj přijdu" odpověděla jsem a šla ven.

+ obrázek Hitomi a Ichira :)