Jmenoval se Vadim

Jen tak tak!

*Pohled Davida*
Jsem zvyklí ráno vstávat kolem půl desátý,ale dnes je to výjimka.Dnes je můj velký den,den v který si vezmu nejúžasnější ženu.Ano to samé jsem si sice myslel i o své ženě z minulého manželství,ale po druhé to snad už vyjde.....
Hned co jsem vstal z postele neváhal jsem a šel jsem připravit snídani pro celou rodinu.V pohodě jsem prohazoval těsto palačinek na pánvi,když v tom najednou někdo zaklepal na dveře.
Mám ve zvyku zařvat na osobu co stojí za dveřmi že už jdu,ale nechtěl jsem budit rodinu.Koukl jsem se oknem na osobu,a najednou mi to došlo.
''Tchýně!''Vyklouzlo mi vystrašeně z úst,a já zpanikařil.Moje 'milovaná' tchýně začala na dveře klepat agresivněji,a tak jsem šel rychle otevřít.
''Dobrý den!''Pozdravil jsem přátelsky a čekal na pozdrav.
''No konečně!Radši mi pomoc s kabátem..''Nepozdravila mě a ani mě to nijak nepřekvapilo.Pověsil jsem kabát,a zavedl jí do kuchyně.Koukala na židli,a pak se znechuceně posadila.
''Kávu?Čaj?Nabídl bych palačinky,ale ještě je nemám.''Nabízel jsem tchýni,a ona se jen arogantně podívala.
''To já bych už je měla dávno hotové..''Řekla arogantním hlasem,a dala si nohu přes nohu.
''Takže asi čaj.''Odpověděl jsem s klidem,a zalil sáček čaje horkou vodou.V kuchyni vládlo hrobové ticho,a jediné co bylo slyšet bylo prskání těsta na palačinky.Naštěstí v tu chvíli přišla moje nevěsta,a zachránila to.
''Ahoj mami''Pozdravila její mamku a hned jí objala.
''Ahoj dceruško''Pozdravila jí už ne arogantně,a políbila jí na čelo.I když se to nezdá moje tchýně je docela milá duše,ale já se jí asi nějak nezamlouvám,koneckonců vidíme se po druhé v životě..
Obrátil jsem poslední palačinku,a posadil se ke stolu.

*Lilly*
Vzbudila jsem se a moje první kroky vedli do koupelny.Stoupla jsem si před zrcadlo,a viděla kruhy pod očima.Nikdy jsem si make-up nedávala,ale jelikož je dneska ta svatba no tak jsem to prostě udělat musela.
''Ok..Moje pleť je teď bezchybná''Řekla jsem si ironicky sama pro sebe do zrcadla.Začala jsem si rozčesávat vlasy,a prozatím jsem si upletla cop.Koukala jsem unaveně do zrcadla na chvíli jsem zavřela oči,a když jsem je otevřela viděla jsem jak Váďa unaveně leží na posteli a kouká do blba.
Odkašlala jsem si,a on pořád nevnímal.V koupelně už jsem stejně neměla co dělat,a tak jsem šla pomalou chůzí směrem k Váďovi.Stoupla jsem si před něj,ale on pořád neuhnul pohledem z místa.Odkašlala jsem si teda znovu,a i když pak nereagoval sedla jsem mu na klín.Strašně rychle zamrkal,a povalil mě na postel.
''Jdem ještě spát''Řekl unaveně a pokoušel se o úsměv.Usmála jsem se a políbila jsem ho na tvář.
''Ty klidně můžeš,ale já jdu dolů..''Zašeptala jsem mu do ucha,a chtěla jsem se zvednout z postele.Už jsem skoro stála na nohou,když v tom mě Váďa chytl za ruku,a já ležela znovu vedle něj.
''Nikam nepůjdeš''Řekl docela strašidelně,a já jsem se rychle zvedla a utíkala dolů.

Přišla jsem dolů a asi po 2 měsících jsem viděla babičku.
''Ahoj''Pozdravila jsem všechny s úsměvem,a posadila se k nim.Všichni jen lehce kývli hlavou na pozdrav a povídali si dál.Jen jsem vzala 2 palačinky namazala je Nutellou a šla zpět nahoru.
Otevřela jsem dveře od pokoje,a viděla jsem Váďu jak je rozvalený přes celou postel.
''Snídaně.''Řekla jsem potichu,a on jen nadzvedl hlavu a hned jí znovu položil.
''Palačinky.''Informovala jsem ho,a s talířem v ruce jsem šla k posteli kde jsem talíř položila na stolek.Váďa se zvedl políbil mě na krk,a položil mi hlavu na rameno.
''Proč dneska nemůžeme zůstat v posteli?''Zeptal se mě a znovu mě políbil na krk.
''Ehm...Svatba,Hawaii?''Odpověděla jsem mu a on se rychle oblíkl.Usmála jsem se a nadzvedla jsem obočí,on chtěl hned vyrazit dolů a já ho ještě na chvíli zastavila.
''Váďo..Dole je moje babička..''Varovala jsem ho,protože moje babička si moc ráda povídá rusky.
''To nějak zvládnu''Řekl sebevědomě a šel dolů.Po půl hodině jsem viděla jak se dveře od Káji pokoje otevírají,a ona měla na sobě snad tunu líčidel/make-upu,koukala jsem na ní s vykulenýma očima,a ona se jen ušklíbla.Šla taky dolů a já byla jediná na patře,a tak jsem se rozhodla si na sebe vzít šaty.
Procházela jsem se v šatech před zrcadlem.Zastavila jsem se,podívala se na sebe a usmála se.Skousla jsem si ret,a šla si pro boty s podpatky.Když jsem měla i boty do pokoje vtrhl Váďa a jen se usmál.
''Co?''Zeptala jsem se ho s úsměvem a otočila jsem se k němu čelem.
''Nic..''Odpověděl a své triko vyměnil za košili a sako.
''Nezapomeň to hlavně vyfotit na insta''Řekla ve dveřích mamka ve svatebním,a nám spadla čelist.Nevěděla jsem co mám říct a tak jsem prostě mamku objala.
''Rychle za 5 minut na radnici.''Urychlila nás mamka s jejím šťastným pohledem se na nás podívala.
My se jen rychle oblíkli,a vlezli do auta kde už seděla Kája.

Na radnici to bylo doopravdy dlouhé,babička měla snad hodinovou řeč,a pak nás ještě fotily.Jednu fotku jsem si nechala udělat s Váďou abych nikdy nezapomněla.Pak jsem šla za Davidem a potichu jsem se zeptala.
''V kolik letí letadlo?''Položila jsem otázku a David byl mimo.
''Co?Jaký letadlo?''Odpověděl otázkou a mrkal na mamku.
''Ehm..Hawaii?''Když jsem se znovu zeptala David strnul.
''J-já zapomněl!!''Odpověděl a pomalu panikařil.
''Letenky tu máš ne ?''Zeptala jsem se,a přesně jsem věděla co odpoví.
''Ne..''Jsou doma stejně jako kufry!!''Odpověděl očekávanou otázkou,a rychle běžel k autu.Vyrazil k nám domů,a mamka si toho všimla.
''Kam jede?''Zeptala se a já nevěděla co jí říct.
''To neřeš hned se vrátí..Hlavně nikam nechoď''Odpověděla jsem mamce,a běžela jsem za Váďou.
''David zapomněl na Hawaii!!''Informovala jsem Váďu a chytla ho za ruku.
''Btw.Oblek ti sekne''Pokračovala jsem v informacích a on se sladce usmál.
''A jede se tam nebo ne ?''Zeptal se mě Váďa.
''Jestli stihnem let tak jo..''Odpověděla jsem a on mě políbil,a samozřejmě fotografka to hned vyfotila.
''Nevadí?''Zeptala se hloupě a podívala se na nás..
''Ne nevadí.''Odpověděla jsem s úsměvem a políbila jsem Váďu znovu.David se vrátil,a rychle na nás zavolal.
''Rychle nastupovat.Převlíknete se v autě!''Otevřel dveře a my rychle nastoupili.Babička to zdržovala ale nakonec své stoleté červené auto nastartovala.
V autě jsme se převlíkli,a čekali až dojedeme na letiště.Cestou jsme poslouchali písničky,a koukali jsme jak kapky deště stékají po okně dolů.

Přijeli jsme na letiště a David začal vyřizovat kufry.
''Rychle běžte já vás doženu!!''Zakřičel na nás když už jsme byli u vchodu do letadla.Mamka přikývla a všichni jsme odevzdali letenku.
Mamka vlezla nejistě do vchodu do letadla,a když viděla jak David už jde směla pokračovala dál.
Byli jsme v letadle a letuška nám všechno co už dávno znám vysvětlovala.
''Dobrý?''Zeptala jsem se Vádi když mě držel silně za ruku.
''Dobrý.''Odpověděl a políbil mě.