Jmenoval se Vadim

Hrozně tě miluju.

Unaveně jsem se rozhlížela kolem sebe.Všude kolem byli lidé s kyselým výrazem, a bylo na nich vidět jak moc se ''těší'' domů.Chvíli jsem koukala na mamku a Davida.Ano.David taky není nějak odvařený z toho, že náš let zpět bude trvat 24 hodin(i s přestupy samozřejmě:D).Jeho unaveně kyselý výraz mluvil za vše.Mamka se jako za každé okolnosti usmívala, a to jsem na ní měla ráda asi nejvíc.Můj pohled po chvíli směřoval přímo na mou bábinku.Její pohled směřoval na Vadima.I přes to že spal pokoušela se ho sbalit.Bábi zpozorovala můj naštvaný pohled, a v tu chvíli dělala že spí.Zasmála jsem se, a v tu chvíli mi přistála Vadimova hlava na rameně.Ze spánku se jen pousmál, a ruku mi položil na klín.Na chvíli jsem zavřela oči, a taky že se mi podařilo usnout.

,,Lilly!Vadime!Vstávejte!Přestupujeme...''Budila nás mamka jejím klidným hlasem, a lehce mi pohybovala s ramenem.Otevřela jsem oči, a začala jsem se rozkoukávat.Vadim už stál a podával mi ruku.Chytla jsem ho za ruku, a unaveně jsem se zvedla.,,V druhým letadle to dospíte, ale být tebou Vadime dávám pozor.''Řekla mamka a pousmála se.,,Proč ?''Zděsil se Váďa, a nadzvedl obočí.,,Uvidíš''Napínala ho mamka, a mrkla na nás.,,Ale už pojďte!Ať nejste mezi posledními.''Dopověděla,a my vyšli z letadla.

Na letišti jsme spát nemohli, protože každou chvíli mělo přiletět letadlo do Prahy.Seděli jsme na letišti, a moc se nám chtělo spát, ale nemohli jsme.Stačilo jen mrknout, a David už panikařil s tím, že nám letadlo uletí pokud usneme.,,Letadlo už je tady!!''Řekl nervózně David.,,No nepovídej!My jsme neslyšeli 1. výzvu k nástupu do letadla.''Řekla sarkasticky bábinka, vzala si svůj růžový kufr, a namířila směrem k našemu letadlu.Karolína vzala arogantně cestovní tašku, a nakrucovala se stejně jako bábinka před Vadimem.

U letušek jsme odevzdali letenky, a šli jsme si sednout na svá místa.Došli jsme k našim místům, a já si sedla k oknu, Vadim doprostřed.Byli jsme spokojení s tím že sedíme sami 2, ale pak neobsazené místo obsadila bábi.,,Lilly?Nevyměníš si se mnou místo?Prosím!''Prosil mě zoufale Vadim, a oddálil se od bábinky.,,To vydržíš.Těch pár hodin do Prahy to vydržíš.''Mrkla jsem na něj, a políbila jsem ho na krk.Když jsem se pohodlně posadila Vadim se na mě jen usmíval, a chytl mě za ruku.,,Nikdy tě nepustím.''Mrkl na mě, a znovu mě políbil.,,No tak to můžete dospat mládeži!''Řekl otráveně David, a šťouchl do Vadima.Hned v tu chvíli nás upozornili na to, že vzlétáme, a tím pádem i na to že se musíme připoutat.Vadim mě pomalu připoutal a pohladil po tváři.Když to zpozorovala bábinka nadzvedla ruce, a čekala na připoutání.,,Na co čekáte?''Zeptal se Vadim mé úchylné babičky, a podíval se nechápavým výrazem.,,No snad mě taky připoutáš ne?Vím že mě balíš''Provokovala ho, a mrkla na něj.Vadim se jen s naštvaným výrazem na mě obrátil, a já ho políbila.Vzlítli jsme.S Vadimem jsme si povídali,smáli se,poslouchali písničky a usnuli jsme.

Vzbudil mě Vadimův rychlí pohyb.Otevřela jsem oči, a párkrát zamrkala.Rozkoukala jsem se, a viděla jsem jak se moje babička sápe po mém ospalém příteli.Odkašlala jsem si, a na babičku jsem se zle podívala.,,Aspoň jednu pusu...Prosím!!''Žadonila a nahodila smutný výraz.,,Ne!Uvědomuješ si vůbec, že Vadim je můj přítel, a ty bys mohla být jeho babička!Už si to sakra uvědom!Nechce tě.''Odbyla jsem jí, a bábinka se jen naštvaně otočila čelem do uličky.,,Myslíš že se zlobí?''Zeptala jsem se Vadima.,,Spíš je zklamaná.Neboj to bude dobrý.''Ujišťoval mě, a políbil mě na čelo.Já se jenom usmála, a zavřela jsem oči.Usnula jsem, a cítila jsem jeho ruku.Hladil mě po vlasech na krku,a jezdil mi prsty po vnitřní straně stehen.

Oči jsem měla zavřené, a pomalu jsem cítila jak slábnu.Divný pocit se mi rozléhal po celám těle.,,Hrozně moc tě miluju!''Uslyšela jsem Vadimův hlas, a ze tmy před mýma zavřenýma očima oslnivě zářila bílá zář.

Nemohla jsem se hýbat, a světlo bylo čím dál víc oslňující.Cítila jsem jinou vůni než v letadle.Slyšela jsem pípání, a mamky pláč.Také jsem cítila slabou bolest v pravé ruce.Nevěděla jsem kde jsem, ale tušila jsem, že v letadle už nesedím.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ahoj všichni ! :) 
Tohle je předposlední část ! :) Nevěšte hlavu, protože v komentářích nejčastější slovo bylo ''Pokračování'' za což se strašně moc ráda !! :) Jste úžásní!:)) Každopádně tohle je ten konec nereálný, ale bude mít pokračování !! :)) Doufám že nejste z toho konce zklamaní, ale takovýhle konec jsem plánovala už před tím než jsem tušila, že vás to bude bavit, a chytne se to !! :) 
Děkuju vám moc !:) 
Poslední díl čekejte až ten příští týden ;) 
A s 2.dílem ''Jmenoval se Vadim'' čekejte až tak nějak za 14 dní !! ;) Tak jo jsem ráda, že jste se mnou, a NAMASTE ! :D 
Mám vás ráda !!:)