Jmenoval se Vadim

Stanování s Váďou

Už zbývalo posledních 14 dní do konce prázdnin,a já a Váďa jsme se rozhodli že pojedeme pod stan...

''Máš všechno'' Zeptala se mě mamka a koukala jestli jsem si do tašky nedala pár takových věcí....
''Jo mami mám všechno nemusíš se bát''Řekla jsem a zavřela jsem tašku 
''A v kolik jedete'' Zeptala se mamka....
''Až pro mě Váďa příjde''Mrkla jsem na mamku a šla jsem dolů

Uběhla půl hodina a Váďa zazvonil na náš dům....
''Ahoj''Vyhrkla jsem na něj a obejmula ho 
''Ahoj Lilly tak vyrazíme?''Zeptal se
''Jo jen se musím rozloučit s mamkou''Koukla jsem se na něj a zavolala mamku.
''Mamí!!!''zavolala jsem na mamku 
''Užíjte si to tam''Zavolala na mě a my jsme teda šli na autobus

Když jsme nastoupili do autobusu pořád na nás divně koukala nějaká holka.
No na mě ne,ale na Váďu pořád jak kdyby měl diamant na hlavě nebo co....
Když jsme vystupovali tak nás ta holka zastavila a zeptala se nás
''Můžu si vás vyfotit?''Řekla se žvejkou v puse 
''Hele asi ne''Řekl Váďa. ''Sám se s tebou klidně vyfotím ale jí do toho netahej''
Řekl Váďa a ta holka si šla zase sednout.
Vystoupili jsme z autobusu a šli jsme směr jezero.

Došli jsme k jezeru a já si sundala šaty pod kterýma jsem měla plavky.
''Co stan?''Zeptal se Váďa 
''Jdu ti pomoct potřebovala jsem se jen zchladit'' řekla jsem a šla jsem mu pomoct 
''Já jsem po pravdě ještě stan nestavěla''řekla jsem mu a začala jsem se smát
''Pohoda to nějak zvládnem'' řekl Váďa a stavěl dál.
Po půl hodině stavění jsme měli kde spát.

''Na jaký straně chceš spát?'' zeptal se Váďa
''Dál od vchodu''zasmála jsem se a ustlala jsem ve stanu
''Co kdyby jsme si šly zaplavat ??'' zeptal se Váďa a sundal si triko.
*Můj bože!! Ne nesmíš Lilly je to nejlepší kamarád nic víc* proběhlo mi hlavou a šla jsem za ním.
Oba jsme skočili do vody a začali jsme po sobě cákat 
''Dost Vadime !! Dost''Smála jsem se..

Když už se stmívalo šly jsme do stanu a tam jsme si začali povídat o různých věcech.
Ani nevím jak na to téma přišlo,ale začali jsme se bavit o našich bývalých a bejvalkách.
Váďa to dokázal povídat tak vtipně i když tam bylo plno smutných částí.
Vždy našel způsob jak to říct tak aby to smutný nebylo..

Pak se mě Váďa zeptal ''Hele Lilly kde máš vůbec tátu ??'' Zeptal se 
''Táta odešel ještě před tím než jsem se narodila....Neznám jeho jméno ani jeho příjmení......''
''To je mi líto''řekl Vadim 
''Nemusí já se s tím naučila žít,a jsem i docela ráda že mě vychovává jen mamka''Koukla jsem na Vadima a usmála jsem se.
''Váďo??'' promluvila jsem na něj
''Ano??''odpověděl....
''Budem nejlepší kámoši na vždy že jo??''Řekla jsem nejistě
''Jak se na tohle vůbec můžeš ptát?Jasně že jo neopustím tě jenom tak'' Řekl Váďa a dal mi pusu do vlasů....
''To jsem ráda''Řekla jsem v polospánku .
''Ještě nesmíš usnout''Řekl Váďa unaveně
A při tom jsme oba usnuly ve stejnou chvíli.......