I need you *texting* //h.s.

58.

Antoinette's POV:

Ach jo, proč zrovna já musím být tak divná?

Proč se ztrapním před dvouma klukama?

Dvouma hezkýma klukama?

Co to melu. Hnusnýma klukama.

I když.... ne to fakt ne bavím se s ním jenom proto, abych se nenudila, ale když se nad tím zamyslím... NE NEMYSLI! Hlavně nemysli!

Harold's POV:

Blížíme se k nemocnici když v tom Louis prudce zastavil.

Před námi byla stará babička, která šla přes cestu s jednou berličkou v ruce.

Čekali jsme snad deset minut dokud nepřešla silnici a pak Louis znova vyjel.

„Vypadáš hrozně" řekla, aby prolomila hrobové ticho, které dolaďovali písničky z rádia.

„Já vím" odpověděl jsem jednoduše a dál se díval z okna jako by se nic nestalo, ale stále jsem ji nenápadně sladoval.

„Hlavně nenápadně, že?" ona si mě všimla? Ne, to ne.

„No víš" kdyby tak věděla. Nemůžu od ní odtrhnout oči.

Jenom zvedla jedno obočí s pohledem -co mám vědět-.

„Hm..No...-"

„Jsme tady" řekl Tommo a tím mi skočil do řeči, ale já jsem to nějak neřešil, protože jsem chtěl, aby mi už něco s tou rukou udělali.

„Běžte na rentgen a pak se vraťte" řekl mi doktor, ale šel jsem tam sám, protože Louis s Nett museli zatím počkat v čekárně.

Po rentgenu jsem šel zpátky k doktorovi. Chvíli se díval na tu fotku mé ruky a ptal se mě jak se mi to stalo. Odpovídal jsem na otázky a mezi tím mi ještě zalepil nos a poslal mě do místnosti, kde mi mají dát sádru na moji ruku, která je jak jsem zjistil zlomená.

„Vy jste Harry Styles?" zeptal se mě kluk, který mi měl dávat sádru a byl tu nejspíš na praxi.

„Jo" odpověděl jsem na jeho otázku a sedl jsem si na židli, která tam stála.

„Jsem váš fanoušek" řekl.

„Aha a dáte mi tu sádru nebo si tam mám nějak dát sám?" zeptal jsem se, aby už byl ticho.

„Co ti tam tak dlouho dělali?" zeptal se mě Louis jakmile jsem vešel do čekárny.

„No byl tam takobý kluk a ptal se mě na takový blbosti, protože je náš fanoušek, tak chtěl ještě něco o nás vědět, ale mě to nebavilo, tak se mě na něco furt ptal a já ho ignoroval" odpověděl jsem prostě a naznačoval Louisovi, aby jsme šli už do auta, protože se kolem nás začali pomalu tvořit davy lidí a novinářů. Úplně vidím ten zítřejší tisk „HARRY STYLES A LOUIS TOMLINSON V NEMOCNICI" a další...

Když jsme byli v autě Louis se mě zaptal co vlastně se mnou je a já mu to všechno řekl. Zbytek cesty jsme byli potichu dokud Nett nepromluvila.

„Kluci?"

„Ano?" zeptali jsme se s Louisem naráz.

„Matka mě vyhodila z domu a já nemám kam jít"

•••••••••

Hi people,

další část je na světě a delší než ostatní, protože bych vám chtěla moc poděkovat přes 27K shlédnutí a přes 2,7K votes.

∞ StrangeAngie ∞