Co se to děje? Kdo je ten muž? Ten pokoj, plakáty, moje fotka s nejlepší kamarádkou. Jak to všechno ví? Kde vzal tu fotku? Zvednu se ze země a přejdu ke skříni. Jsou v ní snad všechny druhy oblečení, dokonce i boty. Jen na to kouknu a už vím, že mi všechno padne jako ulité. Většinou jsou to věci v mém stylu, černé úzké kalhoty, trička s potisky, obyčejné hladké mikiny. Visí tu ale i pár zvláštních kousků, úchylných kousků. Jsou tu krátké maid lolita šaty a erotické prádlo. Je mi špatně. Rychle popadnu první kalhoty a triko, skříň zavřu. Držím v ruce černé dříny s černými hvězdami a bílé tričko s jednorožcem, tohle oblečení jsem si chtěla koupit. Zase otevřu skříň a všechno si prohlížím, jsou to věci na které jsem koukala v obchodech. Otočím se a vlítnu do koupelny. Na poličkách jsou kosmetické přípravky mých oblíbených značek s mými nejmilejšími vůněmi. Jak je to možné? Najednou aniž bych si toho všimla mi po tvářích stékají znovu slzy. Se slzami jako by přišlo i poznání. Ten muž mě má nastudovanou, ví o mě všechno. Vrátím se do pokoje a dosednu na postel. Co bych měla dělat?
Ráno mě probudí sluneční paprsky dopadající skrz okno na mou tvář. Ani nevím, že jsem usnula. Rychle se zkontroluju. Jsem pořád oblečená, nikde žádné cucfleky ani nic podobného. Pomalu vstanu. Co budu dělat? Bojím se vyjít z pokoje, ale mám ukrutný hlad. Nakonec se odhodlám. Opatrně našlapuju chodbou a poslouchám. V domě je mrtvolné ticho., nikde nikdo. Nevím kde je kuchyň a tak mi chvilku trvá než se tam konečně dostanu. Na stoje je přichystaná snídaně. Opečené tousty, moje oblíbená šípková marmeláda a brusinkový džus.Vedle leží vzkaz: Musel jsem naléhavě odjet. Chovej se tu jako doma. Z lednice si ber co chceš. Pusť si televizi a užij si den, večer si s tebou užiju já Žaludek se mi zhoupnul a jen tak tak jsem doběhla ke dřezu, abych vydávila to nic, co jsem v něm měla. Jsem v pasti a nevím jak ven.
