"Promiň Viki já za to vůbec nemohl."omluvil se jí David."Ne a kdo za to mohl??!!"křičela Viki."Víš co ty svoje omluvy si strč někam!"zařvala ješte víc.Měla toho dost, vždycky jí řikal jak je pro něj jediná ale ona není jediná.Teda aspoň už teď ne."Vem si tu svoji Báru, seber se a odejdi na Spartu ať tě už nikdy nevidím!"řekla smutně ale zároveň naštvaně.David dal Viki ty květiny a šel domu.Viki také šla domu ale nešlo se na něj zlobit.Přeci jenom ho furt miluje.Šla k němu domu kde zjistila od jeho babičky (David žije s babičkou a dědou, protože táta jezdí národním kamionem a mámu šest let neviděl), že je zavřený v pokoji a asi brečí.Tak se tam Viki potichounku přikradla.Lehla si k němu do postele a pořádně ho objala on se lekl a odtáhnul se pryč, jenže jakmile zjistil že je to Viki se přitáhl zase zpátky a políbil ji."Miluju tě Viki nemiloval jsme nikdy nikoho jinýho než jenom tebe!"řekl David nadšením."Jenže kamaráde já jsem furt nǎstvaná neměl si být na tý párty se mnou ??!"sykla Viki."No ano měl ale ty jsi někam zmizela..."řekl David."Já jsem stála furt na jenom místě."Když se konečně přestali hádat.David Viki něžně políbil.Leželi spolu dlouho do noci kdy David usnul a Viki se sebrala a šla domu.
ČTEŠ
Můj hokejový život
SonstigesPříběh vypráví o dívce jménem Viktorie Gruntová, která kdysi hrála hokej, ale kvůli vadě na páteří už němuže hrát.Proto se chodí koukat na kluky z týmu Hc Junior Mělník.Zamiluje se do brankáře Davida.....
