Cesta domů

129 8 0
                                    

Ne víš co běž si za ní a mě nech na pokoji jasný!"a odešla.Samožřejmě jediný místo kam mohla jít byla střídačka.Sedla si vedle trénéra a málem začala brečet.Musel to udržet jinak by ji všichni viděli jak brečí.Západ skončil 14:2 pro nás prochy pustil dva góly.Sedla si na poslední sedačku zapla si písničky na svém iPhonu a začala poslouchat.Najednou vidí jak jde David s nějakou holkou, kdo jiný než Bára.Někteří kluci vstali a šli za Viki a povídali"Nic si z toho nedělej, on chce aby si žárlila."Viki se zamyslela a pak řekla:"Víte co kluci, tak si ke mě pojďte na chvili sednout, aspoň jeden z Vás.Bylo na něm vidět, že žárlí, protože se furt otáčel na Viki a pak se to stalo Bára ho políbila.Viki už to nevydržela.Šla za Davidem"Ty už mě nikdy neuvidíš"rozloučila se s klukama, řekla řidiči ať jí zastaví a ona vystoupila.Jenže jí asi nedošlo, že David vystoupil taky.Takže ji celou dobu sledoval pak se k ní přiblížil, jenže ona si toho všimla a vlepila mu facku.Chytil se za tvář a šel dál za Viki."Nech mě ty parchante jeden!"zařvala.A začala utíkat.První co uviděla byl most a tak vylezla na okraj a chtěla skočit jenže David ji stáhl zpátky dolů.Přitáhl si ji a políbil ji, dlouze tak jako nikdy."Viki miluju jenom tebe, nikoho jiný nechci jen tebe prostě!"

Můj hokejový životKde žijí příběhy. Začni objevovat