Pomohu ti...

21. kapitola - A zase výcvik

Pískal jsem si, když jsem se vracel k Daikimu z úsměvem na rtech.
,,Yoshi?" uslyšel jsem Daikiho hlas, jak vykukuje ze dveří a jeho fialové oči upíral na mě.
,,Copak, Daiki?" zeptal jsem se a přišel k němu. Objal mě a hlavu schoval do mého trika.
,,Kde jsi byl, bál jsem se," špitne a já se usmál. Bylo to pro jeho dobro, že zapomněl na Hiromiho.
,,Jen jsem si něco zařizoval, už tě neopustím, neboj. Jdeme zase spát, ano?" zeptal jsem se a Daiki přikývl. Vrátili jsme se do pokoje a lehly si do postele. Daiki se ke mě přitulil a já ho hladil po boku. Byl tak roztomilej, že kdybych na něho nechtěl spěchat, vzal bych si ho i teď, ale byl jsem trochu i unavený, takže jsem zavřel oči, líbl Daikiho do vlasů a usnul.

*Druhý den*

,,Daiki, vstávej," probouzel jsem ho jemnými polibky na tváři a on mě odehnal s tím, že si myslí, že jsem nějaký hmyz a já se zasmál.
,,Nejsem moucha, ale Yoshi, zlato," řekl jsem a Daiki se probral.
,,Promiň, nejsem zvyklí, že by mě takhle někdo budil," vysvětlil mi a usmál se. Políbil jsem ho na rty a vstal jsem.
,,Tak pojď, snídaně čeká. Řekl jsem Zerovi, aby nám ji připravil. Umí dělat fantastické palačinky," řekl jsem mu a přišel ke skříni, kde jsem si vyndal triko a džíny. Daiki se zvedl z postele, přišel ke mě a nakoukl do skříně.
,,Kde že mám ty moje věci? Nějak si na to nevzpomínám," řekl Daiki a zamračil se. I na to jsem myslel a rychle se natáhl pro ty, co byly na hoře a podal mu je.
,,Omlouvám se, zapomněl jsem ti je dát dolů," řekl jsem a Daiki se usmál. Vzal si je a začal se oblékat. Pak jsme došly dolů, kde Zero dokončil palačinky, které byly krásně naaranžované, přelité topingem, k tomu kopeček vanilkové a čokoládové zmrzliny, přelité horkými malinami a jako navrch šlehačka (Jestli jsem vám udělala chutě, tak se omlouvám xDD). Daikimu se rozzářily očička, sedl si ke stolu a s chutí se do toho pustil.
,,Dobrá práce, Zero, teď víš, co máš dělat," řekl jsem mu, on se poklonil a odešel. Sedl jsem si naproti Daikimu a upravil si brýle na nose.
,,Itadakimasu," řekl jsem a jako Daiki jsem se do toho pustil.

,,To bylo vynikající!" řekl Daiki a hladil si kulaté bříško. Usmál jsem se, luskl prsty a hned někdo přiběhl a začal to uklízet a zároveň mýt.
,,Tak, Daiki, teď si odpočineme a pak půjdeme zase do Výcvikové místnosti, stále nejsi dostatečně silný a nemáš svého vlka pod kontrolou, ju?" zeptal jsem se a Daiki přikývl. Teď jsem neměl v úmyslu použít výcvik - cukr a bič, ale úplně zvolit jinou metodu. Uvidíme, zda se naučil se nerozčílit...

***

,,Tak, Daiki, teď tě naučím ovládat svého vlka. Zkus se rozčílit a když už cítíš, jak ti vlk bere kontrolu, zkus se mu vzepřít. Když se mu nevzepřeš, sebere ti klidně kontrolu a tebe zatlačí tě do kouta! Ale když se mu vzepřeš hned na začátku, bude na pozoru a když tohle budeš procvičovat, tak se dokážeš proměnit i bez rozčilení," řekl jsem Daikimu a ten přikývl.
,,Tak, představ si tu chvíli, kdy tě rodiče vykopli z domu. Nesmutni, ale spíš si řekni, jaký to jsou rodiče, že své vlastní dítě vykopli z domu. Jaký to jsou krkavčí rodiče, že tě nechali napospas svému osudu a nepodrželi tě," řekl jsem a Daiki přikývl. Sledoval jsem, jak si to představoval a jak se pomaličku rozčiloval. Sedl jsem si na židli a pozoroval ho, jak se soustředí. Jsem zvědav, zda...
,,Hotovo," řekl Daiki a já zůstal zírat. Nikdo to nedokázal tak rychle!
,,Wow! Já... nemám slov!" řekl jsem a Daiki se usmál.
,,Setkal jsem se s ním, ukázal jsem mu, kdo je tu pánem a on se mi uklonil a řekl, že ustupuje a nechá mě, abych mu poroučel," řekl Daiki a já se zvedl. Tak tohle je ta jeho výjimečnost.
,,Víš, já jsem se ho učil krotit dva týdny a ty za pár minut? Páni, tak teď budeš tedy jenom sílit a kdo ví, možná jednou mě vyzveš k souboji a staneš se vůdcem smečky," řekl jsem a Daikimu zazářila očička.
,,Ale nepřeháněj," řekl, přišel ke mě a obejmul. Sehnul jsem se k němu a políbil ho.
,,Miluju tě," řekl jsem a Daiki zrudl.
,,J-já tebe... taky," zakoktal a já si zkousl ret.
,,Tak, teď půjdeme ven a budeš sílit," řekl jsem, odtáhl se od něho a upravil si brýle. Kdybych to neudělal, vzal bych si ho zase.

***

,,Tak jo, končíme!" vykřikl jsem na dva vlkodlaky, co po sobě vrčeli a ještě před chvilkou na sebe útočili. Oba dva se zastavili a proměnily se zpátky. Daiki ztěží oddechoval a druhý se protahoval.
,,Vedl sis výborně, Daiki. A ty, běž si odpočinout," řekl jsem, on se poklonil a odešel.
,,Jsem unavený," řekl Daiki, když ke mě přišel a sesypal se mi do náruče.
,,A to buď rád, že jsem na tebe neposlal Zera," ušklíbl jsem se na něho a Daiki přikývl.
,,Ale neboj, Zera na tebe ještě dlouho nepošlu, to by jsi musel přeprat tohohle," usmál jsem se a pohladil ho po vlasech.
,,To budu rád," zasmál se Daiki a já si ho vyzvedl do náruče.
,,Tak pojď, potřebuješ si odpočinout," řekl jsem a Daiki se ke mě přitulil.

V pokoji jsem ho položil do postele a Daiki se přikryl a vzápětí jsem uslyšel oddychování, jak hned usnul.
,,Pane?" zaklepal Zero na dveře od pokoje. Vyšel jsem a Zero se mi poklonil.
,,Udělal jsi to, oč jsem tě žádal?" zeptal jsem se a on přikývl.
,,Tak mi to pojď říct jinam, Daiki teď usnul, ať ho neproberem," řekl jsem, Zero přikývl a šly jsme do obývacího pokoje.

,,Takže on chce na mě jít i z Draculou? To je na to tak příliš slabý?" zasmál jsem se a upravil si brýle.
,,Je to tak, pane. Kdybych nezmizel odtamtud, tak by mě zabil. Je to tak, jak se o něm říká. Je to prostě král všech upírů," řekl mi Zero vystrašeně a já se zasmál. No, nevadí, rád se přesvědčím, že pod mou rukou všichni zemřou a já se budu uznáván jako ten, kdo je silnější, než Dracula!

Omlouvám se, že kapitolka je až teď >.< neměla jsem vůbec nápady, takže kapitolka o ničem :/
jinak zase mi děláte jenom radost ^^ přes 4K reads a přes 400 vote? :o to si snad ani nezasloužím o.O :3 děkuju :3 a doufám, že nejste moc zmatený, příští kapitolka vám to objasní.. :D
Jo, v brzké době zveřejním další yaoi příběh, na kterém pracuju s jednou uživatelkou - golserto :) bude se jmenovat - The Wolf among us a bude to "pokračování" stejnojmenné hry ale v yaoi stylu ;) až ji zveřejním (nejpozději zítra) tak vám hodím link do komentářů :)