Volání Severu: Příliš mnoho problémů

Zimní tábor?

,,Zimní tábor?"
Venku už je opravdu tma a tak odcházím domů. Ve dveřích mě vítá Tolly, jediný pes, který neběhá. Má problém s plícemi, ale života si užívá.
,,Chtěl bych uspořádat zimní tábor pro děti," odpovídá táta. Přemýšlím nad jeho nápadem, zatímco si stahuju boty a sundavám kombinézu.
,,A jak to chceš zorganizovat?" ptám se a sedám si ke krbu, abych si ohřála zmrzlé nohy.
,,Na konci začátku března až se pojede Finnmarksløpet, abysme (pozn.au. ano abysme) dětem ukázali jak to vypadá na závodech."
,,Když o tom tak přemýšlím, myslím že je to super nápad!" vykřiknu s úsměvem. ,,Už se na něj vlastně těším."
Táta vypadá spokojeně, a tak se zvedám a odcházím s Tolly v patách uvařit si jablečný mošt s kořením.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
U sebe v pokoji vytahuju mobil a kontroluju zprávy. Doma nemáme elektřinu, ale každých pár dní jezdíme nabýt veškerou elektroniku (slovy dva mobily a počítač) do města. Na displeji bliká zpráva od mojeho nejlepšího kamaráda Bjorna. ,,Nechces zitra prijet do mesta na zimni trhy? Jestli jo, vezmi sebou Tolly." čtu nahlas. Nejsem blázen, jenom čtu esemesky Tollině. Rychle odpovídám. ,,Jasne! Tolly rika ze se taky moc tesi. Smajlík." Odkládám mobil a lehám si na postel. Tolly mi pokládá hlavu na břicho a spokojeně zafuní. ,,Ty jsi tlustá!" Tolly jen uraženě zamručí. ,,Když si představím kolik toho ještě sežereš na těch trzích... Budeš muset běhat za spřežením!"
Tolly se na mě podívá výrazem, který doslova říká: polib si prdel já nikam běhat nebudu. Směju se a ani nevím jak, usínám. V noci se mi zdá o zelené záři na noční obloze.