ČTEŠ

Cerita Pendek

,,Angelico! Teď to nemůžeš vzdát!" Řekli, že to bude jen chvilka. Řekli, že budu v pořádku. Řekli, že se zamiluju.

You

15 2 1

od ImJustErica

od ImJustErica

A co když jsem je nikdy znát nechtěla?!

To už mi stačilo. Chtěla jsem zpátky. Jeden z nich natáhl ruku a já se nemohla hýbat. Začala mě nehorázně bolet záda.

Otevřela jsem oči. Pocit bolesti stále nezmizel.

Kéž bych tak nikdy nespadla!

Až teď jsem zaregistrovala jednoho z nich, který seděl na mé posteli.

Byl to...myslím že Rush. Rychle jsem se přesunula ke zdi. On přišel ješt blíž.

,,Pověz mi, co tu děláš?" zeptal se.

,,Spadla jsem z nebe," pokrčila jsem rameny a byla překvapená, že už můžu mluvit. On pokývl.

,,Neumíš létat?" začal provokovat.

,,Jak bych mohla?! Navíc tam všude byly mraky. Spousta lidí už musela spadnout,"

,,Jsi první anděl, který spadl z nebe." skočil mi do řeči. Aha...

,,Já si posmrtný život nevybrala, já vás nikdy poznat nechtěla!" vykřikla jsem a on mávl rukou. Už jsem nemohla mluvit.

,,Na tom nezáleží," naklonil se strašně blízko k mému obličeji. ,,Stejně si jednoho z nás vezmeš." zašeptal a políbil mě.

Kéž bych nikdy neumřela...