11

561 30 3
                                    

Vykročíme směr Staromák, pomalu se z nás vytrácí nervozita, po chvíli už se úplně v pohodě bavíme a smějeme se na celé kolo.

,,Dáme si trdelník??" zeptám se, když procházíme kolem stánku, ze kterého se line ta známá sladká vůně.
,,Dej si." usměje se na mě.
,,Ty nechceš? "
,,Ne"
Koupím si tedy trdelník a pokračujeme v cestě. Zrovna se dívám na zboží u jednoho stánku a v tom si všimnu, že mi Sebastian bere kus trdelníku.
,,Hej" okřiknu ho, ale on se jen s plnou pusou usměje. Radši si narvu zbytek trdelníku do pusy a snažím se ho rozkousat, ale to s plnou pusou moc nejde, takže se Sebastian začne hrozně smát. Za nepřestávajícího smíchu se mi nakonec podaří to všechno rozkousat a spolknout.
Beze slova zamířím k dalšímu stánku a koupím si pití. Když se pak otočím, abych našla Sebastiana, uvidím ho asi dva metry přede mnou, zmateně se rozhlíží, nejspíš mě hledá. Pousměju se a zamířím k němu. Přijdu k němu ze zadu a zakryju mu oči.
,,Dorko!" okřikne mě a vzápětí se otočí, ukážu mu kelímek s pitím a usměju se.

On mi ale vrazí facku a naštvaně odejde. Ne, kecám :DDD.

Vánoční textingKde žijí příběhy. Začni objevovat