Z těžka a proto pomalu jsem otevřela oči. Vše kolem mě bylo rozmazané a svět jakoby se hýbal. Byla jsem zmatená, chtěla jsem se posadit ale jakmile jsem zvedla hlavu ztěžka spadla zase zpět a bíle povlečený, měkký polštář. Hlava mě příšerně bolela ale jelikož jsem se cítila hrozně vyčerpaně, po chvilce jsem zase usla. Po nekonečně dlouhém spaní, kdy jsem nevnímala nikoho jsem najednou ucítal opatrný dotak a po chviličce stisk mé pravé ruky. Probudila jsem se. Vedle mě seděl Lukáš. Chtěla jsem si sednout ale cítila jsem se pořád tak vyčerpaně, že jsem ležela a dívala se těkavým a rozespalým pohledem na něj. Lukáš se na mě usmál a pohladil mě po vlasech a zeptal se ,, Jak ti je? Miluju tě a moc se omlouvam za to co se stalo. Je to moje vina, nikdy jsem neměl dopustit aby se ti něco stalo. Mrzí mě to." než jsem stačila cokoliv říci otevřeli se dveře a v nich stál doktor se zdravotní sestrou. Doktor přistoupil k mé posteli a začal se koukat do papírů a diskutovat o něčem se sestrou. Zkontroloval mě a pak se otočil na Lukáše a řekl ,,Vaše přítelkyně měla obrovské štěstí vzhledem k jejím mnohočetným poraněním. Momentálně čekáme na výsledky takže pak bych měl vědět více." Nechápala jsem o jaké operaci mluví a byla jsem zmatená s těch poranění takže hned po tom co doktor i se sestrou opustili místnost zeptala jsem se ,,Luky co se stalo? O jaké operaci to mluvil?" Chvíli Lukáš mlčel ale pak řekl,, O ničem neboj." a dal mi pusu na čelo. Po chvíli co jsem se rozkoukávala jsem zjistila že mám obmotanou hlavu obvazem, dlouhou náplast na břiše a mnoho modřin zděsila jsem se a zmáčkla jsem Lukášovi ruku. On se polekal a zďlděsil se že mě něco bolí začal se natahovat ke zvonku na sestru. Řekla jsem že chci vědět popravdě co se mnou je a tak se zase pohodlně usadil a začal vyprávět o tom jak jsem byla 2 hodiny na sále, protože jsem měla vážné vnitřní krvácení a o všem co se ještě odehrávalo po tom co jsem upadla do bezvědomí.
