Over Again » h.s. [CZ Překlad]

e i g h t

+ + + 

Po tom incidentu, co se stal, nebyl Patrick k nalezení. A to samé i Angela, protože by šla kamkoliv, kam by šel Patrick. Andrea je nyní v jeho opuštěném domě a dlouho neviděla Harryho. Přemýšlela o tom, že řekne policii, kde se ti nezvěstní lidé nachází- chtěla říct policii, že je Harry zabil, ale nemohla se přes to přenést. Stoupla si, načež si hned zase sedla. Ještě jednou si stoupla a vyšla z domu, kde viděla Harryho, až leknutím poskočila.

,,H-Harry, co tady děláš?'' zeptala se.

,,Vím, co máš v plánu udělat, Andreo.'' řekl prostě.

,,Víš?'' zeptala se znovu, ale tentokrát s nervozitou v jejím hlase ,,A-ale to není pravda!''

Harry se hlasitě zasmál ,,Neblázni, Andreo. Nejsem tak blbý jak si myslíš. Nenarodil jsem se včera večer!'' vykřikl a postrčil ji zpátky do domu.

,,Harry, prosím..'' žadonila, ale marně.

,,Dohoda je dohoda, nebo ne snad?'' mrknul.

,,Ale já nikomu nic neřekla!'' zakřičela a udělala krok zpátky, aby byla od Harryho dál ,,Nic jsem nikomu neřekla! Ani mému bratrovi!'' 

Harry se znovu zasmál a přistoupil k ní blíž ,,Andreo, pokud teď plánuješ někomu něco říct, proč bych tě nemohl zabít hned, eh? Bylo by to prostě to samé.'' řekl, načež vytáhl nůž z jeho kapsy. Andrea začala zběsile třást hlavou. ,,Neboj, zlato- nebude to bolet, možná jen trochu.''

Andrea utíkala pryč. Utíkala tam, kam ji nohy nesly, hlavně pryč od Harryho. Když se zastavila, uviděla malou chaloupku uprostřed lesa. Zaklepala na dřevěné dveře a s třesoucíma se nohama zběsile dýchala. Žena otevřela dveře.

,,Jak ti mohu pomoci?'' zeptala se mile.

,,Ztratila jsem se.''

,,Pojď dál.'' řekla ta žena a Andrea vstoupila do dřevěného, malého domu. ,,Sedni si, udělám ti nějaký čaj.''

Andrea si sedla, stále se třásla a prohlížela si místnost, ve které se nacházela. Cítila něco, co nikdy v žádném domě necítila. Cítila něco odporného, jako mrtvá zvířata.

,,Uhmm, promiňte, nechci být nezdvořilá, ale co je to za smrad? Jen mě to zajímá.'' zeptala se Andrea po chvíli.

,,To je ze sklepa, drahá. Můj muž pro nás loví jídlo a tam máme zvířata.'' řekla ta paní, když podávala Andree čaj.

Andrea poděkovala a upila si doušek ze svého čaje. Dveře od sklepa se zabouchly a Andrea slyšela křik zdola. Začala znovu pociťovat strach a nervozitu.

,,Omluv mě, to musí být můj syn.'' žena odešla dolů. Andrea se nyní bála ještě víc, když byla žena dolů, protože ji Harry mohl najít.

Křik zdola ustal, když Andrea dopila svůj čaj. Stoupla si, načež žena společně s jejím mužem vyšli nahoru. ,,Dobrý den, uhm- děkuji za čaj, už bych měla jít.''

,,Proč? Nechceš si s námi dát večeři?'' zamračila se žena.

,,Ne, děkuji. A ještě jednou děkuji za ten čaj. Už musím jít, rodina mě určitě hledá..'' zalhala.

,,Oh, dobrá. Nechceš se seznámit s naším synem?'' zeptal se muž, stojící vedle té ženy. Andrea zatřásla hlavou. ,,Oh, dobrá.''

Andrea se usmála a pomalu opustila dřevěnici, takže nemohli vidět, jak nervózní byla. Zpoza rohu dřevěnice slyšela bručení. Rychle nakoukla a uviděla Harryho, načež zalapala po dechu.¨

,,Dobrá, dobrá-'' usmál se ,,Podívejme se, kdo nás přišel navštívit.''

,,Navštívit?'' zeptala se a podívala se zpátky a dřevěnici. ,,T-ty jsi jejich syn?'' Harry přikývl. ,,Ví vůbec, že jíš lidi?''

,,Jo, ví, protože oni sami předtím jednoho snědli, ale přestali s tím a teď jí jen zvířata.'' pokrčil rameny.

Andrea přikývla a chtěla odejít, ale Harry vzal její ruku a dovedl ji do sklepa. Začalo se jí dělat špatně. Harry vzal sekeru, načež zalepil Andreinu pusu páskou, aby její křik byl tlumený.

,,Teď mlč- vezmu tě ke mě.'' řekl a praštil Andreu do hlavy, aby upadla do bezvědomí.

Andrea se probudila celá svázaná. Její obě ruce byly svázány směrem nahoru a hlava, společně s nohami směrem dolů. Pokusila se pohnout, ale její tělo bylo znovu natlačeno na zeď.

,,Jsem rád, že jsi vzhůru.'' zasmál se Harry a vyšel ze stínu s nářadím v ruce.

,,Prosím, Harry. Pusť mě.'' rozbrečela se Andrea.

,,Omlouvám se zlato. Bude lepší zabít tě teď, než někomu o mě řekneš.''pohladil ji po tváři, přičemž Andrea zakňučela. ,,Chceš něco říct, než budu pokračovat?''

Andrea se podívala do jeho očí ,,Znám tě, Harry. Vím, že jsi úžasný kluk a nemusíš tohle dělat. Ať myslíš na cokoliv, tak přestaň. Kdokoliv ovládá tvou mysl, prosím, bojuj s tím.''

,,Ticho!'' řekl, načež si chytil svou hlavu. ,,Na tohle není čas. Ovládám sám sebe, Andreo a můžu myslet na cokoliv se mi zachce!'' vyštěkl.

Před tím, než Andrea řekla cokoliv, jí Harry strčil něco do pusy. Byla to hrst červů, které Andrea se stékajícími slzami po tvářích vyplivla. Harry vzal nůž, rozepnul její košili a přiložil nůž na její hruď. Andrea se zmohla jen na kňučení.

,,Měj se, babe. Uvidíme se brzy.'' zašeptal a poté jí zapíchl nůž do hrudi.

+ + +

Takže, oficiálně poslední část. Snad jste si užili Louiánoce, protože já ano :). Moc bych chtěla poděkovat těm, kteří tuhle storku četli, votovali a komentovali (ano, mluvím na tebe zlato michalka01 :D).

Takže vám všem patří velké THANK YOU <3. And a special THANK YOU TO BatmANDYxhemmings. <3 Read her original story, you'll like it like me!

Takže ještě jednou děkuji, a tohle je moje první knížka, která je dokončená! Woohou! <3 Snad jste si tenhle příběh užili, jako já. A co říkáte na ten konec? Já byla totálně vyjevená :D. Snad se uvidíme buď u dalšího překladu, nebo u mojí vlastní tvorby <3.

Lia xx