,,Ahoj mami" rozloučila jsem se s mamkou a vystoupila z auta.
,,A bež na oběd!" řekla přísným hlasem. ,,No jo" protočila jsem očima a zavřela dveře auta.
Byla jsem skoro u dveří školy, a někdo na mě zavolal. ,,Mackenzieeee!" Prudce jsem se otočila a omylem jsem vratila do mé třídní učitelky, paní Donnové.
Je to nejpřísnější a taky nejprotivnější učitelka na celé škole.
Podívala se na mě a vypískla ,,Nemůžeš dávat pozor?!" Promiňte,moc se omlouvám.
Řekla jsem vystrašeně.
Něco zamumlala a odešla do školy.
,,Áhoj Mackenzie" Otočila jsem se.
Byla to Lilly.
Lilly Norseyová.. Moje fakt dobrá kamarádka. Je to člověk, kterému se můžu se vším svěřit a vím že mám u ní podporu.. Je o jeden rok mladší. Já jsem v druháku a ona teprv v prváku. Ale chodily jsme spolu na základku, kde jsme byli nejlepší kamarádky.
Vždkycky jsem jí záviděla, protože se kolem ní motalo spoustu kluků.
Je to typická zrzka s šedomodrýma očima a drobnými pihami, které zdobí její tvář.
Je na škole celkem oblíbená, krásně zpívá a zajímá se o módu.
Přišla ke mě a objala mě.
Dala se do řeči: ,,Moc jsi mi chyběla Mek!" řekla šťastně.
,,Ty mě taky" odpověděla jsem.
V Hodině Chemie..
Sedím v první řadě od okna ve čtvrté lavici s klukem Simonem.
Je to trochu podivín. Má černé vlasy a modré oči. Rváč holčičích srdcí. Ale divné je, že s žádnou ješte nechodil.
Teda co vím.
Už dvakrát proletěl. Nemám ho ráda, ale tu jednu hodinu s ním vydržím.
Učitelka opakovala učivo Tepelné výměny , a já se děsně nudila.
Sundala jsem si mikinu, z batohu jsem vytáhla blok a začala si kreslit.
,,Ty se řežeš?" zeptal se opatrně ale nebojácně.
Zarazila jsem se. Zrudla jsem, a rozklepaným hlasem jsem odpověděla.
,,Ne, proč?".. ,,Tak krásná a hodná holka, a ještě tak lže." Podíval se na mě a vytočil se na druhou stranu.
Vypískla jsem na něj: ,, A vůbec, co je ti do toho" vypískla jsem přidrzle.
Nic neříkal.
Celý zbytek hodiny jsem zkroušeně seděla a poslouchala učitelku.
,, Budu se snažit vydávat díly dvajrat denně, doufám že se líbí."
