Robin Hood

Druhá část.

Týdny a týdny Lucy trvalo, než vůbec dokázala vystřelit první šíp. Robin měl trpělivost. Velkou. Čemuž se dost divila. Byla nešikovná, nic neuměla a nebyla ani tak moc odvážná, aby mohla bojovat s vojáky, krást jídlo a peníze na hradě. Jednou seděla na skále a dívala se na západ slunce. Přemýšlela nad tím, co bude dělat dál, co s ní asi tak bude a přemýšlela nad.. Robinem. Poslední dobou jí dělal často společnost, velmi často na něj narážela a on jí motal hlavu. Stačil jeden úsměv mířený jí, a byla šťastná. Rozuměla si s ním a jak se zdálo, on si rozuměl s ní.„Tady jsou západy krásné každou chvíli" ozvalo se za ní. Ten hlas by poznala kdekoliv. Patřil Robinovi. Zasmála se „Ano. Ano, to jsou."„Mohu se k tobě přidat?"Lucy mu pokynula rukou „Místa je tu dost pro všechny."Seděli mlčky. Dlouho. Až potom Robin promluvil jako první:"Nad čím přemýšlíš?"Podívala se na něj „O tom, co se mnou bude."„Co by s tebou bylo?" podivil se „Budeš tu s námi. Nenechám tě odejít."Slyšela správně? ,,Proč tohle říkáš?"Opět se zasmál. Nebyl to ale smích plný pobavení. Byl upřímný, srdečný a plný štěstí „Protože.."podrbal se ve vousech „Protože už jsem se dlouho necítil plný života tak jako právě s tebou. Zažil jsem již spoustu zklamání, ale s tebou? S tebou jsem nezažil ještě ani jedno. A za ten půl rok, co tu s námi žiješ, mám chuť udělat jednu věc."„Jakou?" otočila se na něj.Pousmál se, chytil ji za krkem, prsty si hráli s jejími vlasy „Políbit tě". Pomalu se k ní naklonil a zadíval se jí do očí. Jeho rty se dotkly jejich. Odtáhla se: „Robine.."„Zamiloval jsem se do tebe".Nedokázala uvěřit tomu, že by muž jako on miloval právě ji. A proto se mu dívala pouze do očí a snažila se v nich najít pravdu.Nadechl se, a řekl jí vše, co doposud nikomu neřekl. Mluvil o Marian, o svém životě, o slávě ve Svaté zemi.„V osmnácti letech jsem odjel do Svaté země abych pomáhali králi. Nešlo mi jenom o pomoc, ale i o slávu a bohatství, se kterým jsem přijel domů. A okamžitě jsem přišel o peníze, ale i iluze. Všude byli Šerifovi muži a okradli mne o vše, co jsem měl. Když jsem přijel do Locksley, v mé posteli ležel Gisborne. Vyhnal mě a já se dostal do lesa. A pak jsem znovu potkal Marian."Odmlčel se... Už dlouho o ní s nikým nemluvil „ Neviděl jsem ji pět let, co jsem byl ve Svaté zemi. A pak, když jsem se s ní opět setkal, jsem se do ní okamžitě zamiloval. A ona do mne. Jenže Gisborne mi neukradl jen postel a panství, ale i ji."„Vzal si ji?" zeptala se Lucy.„Zabil ji". Ten smutek v očích, který Lucy viděla, ji vyvedl z míry. Za tu dobu, co Robina zná, ho takto neviděla.„Mrzí mě to" pohladila ho po rameni.Robin se pousmál."Jenže jsem poznal tebe a ... A všechno se změnilo. Nevím jak, nevím proč. Ale je mi s tebou dobře."Lucy se na něj dívala a nechápala proč si vybral zrovna ji. „Robine, já ... „ nevěděla jak pokračovat... „Nemusíš odpovídat hned. Klidně mě můžeš odmítnout" zasmál se „ I když tím pekelně srazíš mé sebevědomí" „Večer ti na to odpovím, ano?" S těmito slovy se zvedla a odešla. Robin tam zůstal sám, a hleděl před sebe..