Křik

74 3 1
                                    

Je noc. Převaluju se v posteli a nemůžu usnout. Zavřu oči a pomalu usínám. Najednou se ozve hlasitý výkřik. „Co to bylo?" Zaposlouchám se, ale Nemcova ic není slišet. Přemýšlím co se vlastně stalo. Jenomže jsem unavená tak usnu.

Je ráno a chystám se do školy.
Pořád přemýšlim nad tím výkřikem. Láká mě sejít dolu do sklepa. Ale mám strach a navíc už musim vyrazit do školy.

Ve škole jsem nedávám pozor, nepočítám, nedělalám cvičení. Musím přemýšlet nad výkřikem. Chci prozkoumat sklep, ale mám strach . Říkám si, že to třeba byla nějaká myš, kuna nebo jiné zvíře. Ale nevěřím tomu. Výkřik mi připomínal šestiletou, umírající holčičku, která trpí bolestí.

Zkončila škola a já jdu. Máma s tátou jsou v práci a bratr má hokej. Budu doma čtyři hodiny sama. Čím blíž jsem k domovu, tím víc se mi klepou nohy. Tím víc je mi špatně. Stojím před domem. Držím klíče v zámku a nevím jestli mám otevřít. Co když se něco stane? Jakmile bych otevřela, čekala by mě dlouhá chodba, ve které jsou čtyři dveře. Dveře od domu, po boku chodby, dveře od kuchyňe a obívacího pokoje a přesně naproti vchodovím dveřím jsou dveře do sklepa. „Dobře du na to". Pomalu otáčím klíčem a přitom se mi hlavou honí strašný myšlenky. Začínám otvírat dveře. Běhá mě mráz po zádech. „V klidu dveře už sem skoro otevřeeee-pane bože co to bylo?!".„Něco za mnou je, něco se za mnou šustlo." Otočím se a stojí tam sousedovic kočka. „ Jéžiš, já sem blbá. Diť to je jenom kočka". Otočím se zpátky ke dveřím. „Kurva!!", dveře byli zavřený. „Vždiť jsem je otevřela!"

Už stojím před domem přes půl hodiny. Koukám přes dlouhou chodbu na dveře od sklepa. „Jak se mohli ty dveře zavřít? Průvan to bejt nemoh, protože je bezvětrno. Navíc nikoho kromě kočky jsem neslišela.

Konečně sem se uklidnila. Otevírám dveře ( znova ) a vstupuju do domu. Nic se nestalo. Sundám bundu a boty. Nic se nestalo. Sprintuju do obívacího pokoje. Nic se nestalo. Sednu na křeslo a přikryju se dekou. Nic se nestalo. Zapínám televizi. Nic se nestalo. Přepínám programi. Nic se nestalo. Vybrala jsem si nějakou komedii, kterou ani neznám, ale je mi to jedno. Koukám se na komedii. Něco se stalo!!





Tak tohle je můj první pokus o napsání nějakého příběho. Doufám že to nebyla taková katastrofa a že se mi povedou napsat nějaký další kapitoly :).

BezmocnáKde žijí příběhy. Začni objevovat