Poberti v New Yorku

Vánoce

(Když se ráno kluci probudili, mysleli, že je úplně normální den, z omylu je vyvedli až Potterovi, když jim vtrhli do pokoje, s klepáním se samozřejmě neobtěžovali)

PíP/PP: Veselé Vánoce!

J/S: Cože, Vánoce?!

PíP: Neříkejte mi, že jste zapomněli.

J: No, možná trochu, to víš, včera se toho tolik stalo...

PíP: To sice ano, ale jak můžou děti-

S:Mami, my už přece nejsme děti.

PíP: Bylo vám už osmnáct?

J: To sice ne, ale věk je přece jenom číslo, ne?

PíP: Kdyby věk byl jenom číslo, vy dva by jste byli ve školce.

J/S (uraženě): To bylo zlí!

Píp:  (dá oběma pusu na tvář a obejme je). Ach, kluci moji! Tohle jsou první Vánoce, co máme dva syny, Fleamonte!

PP: Já vím (přidá se do rodinného obětí, ze kterého se James marně snaží vykroutit, ale Sirius vděčně oplácí), konečně jsme úplná rodina.

J (na oko smutně, naštvaně a přehnaně hystericky): (konečně se vymaní z pevného stisku) Tím chceš říct, že doteď jsme úplná rodina nebyli? To vám nestačím?!

PíP: Ale Jamie, nejsi snad rád, že nás je o tvého nejlepšího kamaráda víc?

J (zase normálním hlasem): Jistěže jsem. To bych tenhle výlet musel trávit čas jenom s váma, nic z těch úžasných věcí by se nestalo a byla by to nuda. A navíc dostanu o dárek víc (ušklíbne se).

PP: Samozřejmě, to mi připomíná: nechcete si rozdat dárky?

J: Doufám, že to byla řečnická otázka, otče.

PP: Hele (prohrábne mu už tak dost rozcuchané vlasy), s tím ,,otcem" pomalu, jo? Copak jsem tak starý?

PíP: Asi si budeme muset zvyknout, nedávno mi řekl ,,matko".

J: Tak co bude s těmi dárky?

PP: Nejsi trochu drzý, synu?

J: Synu? Synu?!

PP: Když JÁ jsem podle tebe ,,otec"-

PíP:-A JÁ matka-

PP: -Tak ty, jsi pochopitelně ,,syn", ne? 

S: To je pravda, ,,bratře"(ušklíbne se a vezme ho kolem ramen).

J (zhrozeně): Bratře? Synu? To si teď budeme říkat takhle? Kam zmizely jména?!

PíP (pokrčí rameny) To ty si s tím začal.

J (zoufale): (schová si obličej do dlaní) Kam ten svět spěje.

S: (poplácá ho po rameni) Ale no tak, Dvanácteráku.

PíP (udiveně): Dvanácteráku? (pan a paní Potterovi samozřejmě neví, že jejich synové jsou neregistrovanými zvěromágy)

J: (nenápadně praští Siriuse loktem): To je na dlouho (rádoby nevinný úsměv)

PP: To je tvoje přezdívka?

J: Tak nějak.

 S: Vymyslel jsem to, když mu Snape přičaroval parohy, náramně mu to slušelo (zasměje se a zároveň mrkne na Jamese)