Poberti v New Yorku

Prohlídka Manhattanu

(Je 8 hodin ráno a kluci spí, když jim někdo zaklepe na dveře)

J: Dále. (Zamumlá)

(Vejde paní Potterová)

PíP (vesele): Kluci, jak to že ještě spíte? Víte kolik je hodin?

J: Pokud není oběd tak málo. (V polospánku)

PíP: Nemluv nesmysly a vstavej, Jamesi. (Strhne mu peřinu)

J: Mamííííííííííííí! (Zapiští)

PíP: Mám snad vytáhnout hůlku?

J: Ne, vždyť já už vstávám. (Pomalu se posadí a protře si oči. Rozhlédne se po pokoji) Co potřebuješ?

PíP: Přišla jsem vás vzbudit.

J: No, ale my už jsme vzhůru, takže můžeš jít.

PíP: Ale vždyť-

J: Běž! (Vstane a popožene ji ke dveřím)

PíP: No dobře už jdu, ale v 8:30 dole na snídani, jasný?

J: Jo jasný, běž už! (Vystrčí ji ze dveří a zabouchne)

J: To máme spoustu času (Padne zpátky na postel)

O 25 minut později

J: Siri, kolik je?

S (koune na hodinky): 8:25, proč?

J (vyskočí z postele): Do háje, zaspali jsme!!!

S (klidně a pořád v posteli): Ale prosimťe, vždyť jsou prázdniny, můžeme vstávat, kdy chceme.

J: Nejde o to, abychom přišli pozdě na vyučování, to bych tak neplašil, ale před dvaceti pěti minutami tady byla mamka a řekla mi, že v půl devátý máme být dole na snídani a já zaspal.

S: Tak na co čekáš, oblíkej se, ne?

J: No jo a ty vstávej!

(Než se oba oblékli, umyli, zamkli a sešli dolů, bylo 8:40, možná si řeknete "Ale vždyť to není tak pozdě", bohužel paní Potterové na dochvilnosti záleží, někdy až moc.)

PíP: Jdete pozdě.

J: Ale prosimtě mami, zas o tolik ne.

PíP: Zas o tolik ne? Deset minut. Deset! To ti není dost? Když příjdeš na vyučování o deset minut později, není to dost?!

J ( zašeptá Siriusovi): Není, na to si McGonnagalová už zvykla. (Oba se se potichu zachychotají)

PíP: Nesmějte se posaďte se!

(Oba se potichu posadí k prostřenému stolu)

J: Mami, proč tak brzo? Vždyť jsou prázdniny.

PíP: Tomuhle říkáš brzo? Pokud je třičtvrtě na devět brzo, kdy vstáváte do školy?

J: Jenže škola nejsou prázdniny.

PíP: To sice ne, ale když řeknu, že budete dole v 8:30 tak-

PP: Nehádejte se! Jsou Vánoce! Kluci, chtěli jsme, aby jste tady byli tak brzo, abychom měli víc času na prohlídku Manhattanu ( na svou manželku) a to, že přišli o deset minut později nevadí, ve škole jistě vstávají brzo, (podívá se na své syny, kteří horlivě přikyvuji)tak jim nemůžeme mít za zlé, že se o prázdninách chtějí vyspat. Pokud máte hlad, něco si objednejte, pokud ne tam můžeme jít?