It was always you (DOKONČENO)

Část 4. Konec 2/2

ahoj, tak je tady poslední díl, chci vám poděkovat za vaši podporu a doufám že se vám příběh líbil budu vděčná za jakékoliv komentáře  
Uvidíme se u dalšího příběhu

    Nandal desinfekci na vatu, otočil se ke mně a začal ránu opatrně ošetřovat. Během toho co mi obvazoval mé poraněné koleno, položil jsem mu ruku na tu jeho. Derek zaujatě zvednul hlavu a zadíval se mi do očí.Dívali jsme se na sebe asi tři minuty, když v tom Derek prsty projel po mých vlasech a zachytil se rukou o můj krk. Ještě jednou se mi podíval do očí a přitáhl si mě k sobě a políbil mě. Pootevřel rty a jemně skousl ty mé.Derekovy prsty sevřely několik mých vlasů, když se naše jazyky propojily. Volnou rukou mi pomalu sjel do klína.. Víc si nepamatuju a to mě štve. Koho by nenaštvalo, kdyby si nepamatoval své poprvé. Ráno mně probudili sluneční paprsky, které dopadaly na mou tvář, když jsem otevřel oči, Derek vedle mne nebyl.(Jak jsem si mohl myslet, že by tady zůstal, že by ke mně něco cítil. Pravděpodobně odešel hned, jak si uvědomil, co se stalo) Stékaly mi slzy jedna za druhou. Z mých horlivých myšlenek mne vyrušil zvuk odemykajících se dveří. Jakmile se otevřely, srdce mi začalo bušit neuvěřitelnou rychlostí. Byl to on. Sklonil jsem hlavu k podlaze, ať nevidí mé rudé oči od pláče. ,,Dobré ráno, jak ses vyspal?'' při dokončení věty, jsem slyšel, jak se usmál a zvesela pokračoval: ,,Doufám, že máš hlad, protože nesu snídani.''Slyšel jsem, jak něco odkládá na botník vedle dveří a jde ke mně. Sedl si na postel. Rukou mě uchopil za bradu a natočil k němu. Podíval se na mě a jemně se zamračil: ,,Proč si b..'' nenechal jsem ho to dokončit. ,,Myslel jsem si, že jsi odešel a nechal mě tady zmateného se zlomeným srdcem. Dereku nikdy jsem nemyslel, že to řeknu, ale Miluju tě.'' Po mých posledních slovech se mu rozzářily oči. Přitáhl si mě k sobě, objal mě a políbil mne do vlasů. Díky tomu jsem se cítil v bezpečí,jako by mi už nikdo nemohl ublížit kromě jeho. Usnul bych, kdyby Derek nezačal mluvit: ,,Nikdy bych tě nedokázal opustit.'' usmál se a setřel mi poslední slzu. Chvilku jsme jenom seděli a nic neříkali, ale ani jednomu z nás to nevadilo. Měl jsem opřenou hlavu o jeho hruď, když řekl větu která mi změnila život od základu: ,,Taky tě miluju, Stilesi.''