It was always you (DOKONČENO)

Část 1 Vše má svůj konec

Ahoj :) tohle je můj první příběh ! :) doufám že se vám bude líbit :) za případné chyby se předem omlouvám ! :)
2.část přidám až tady bude 5hvězdiček

Sedím na gauči, všude okolo mě je poházené oblečení, snažím se vzpomenout, jak jsem se tady dostal a co se stalo, ale brání mi v tom bolest mé hlavy. Najednou se objevil, Derek stál opřený o futra a držel dva hrnky s kávou a s tím nejkrásnějším úsměvem se rozešel naproti mně. Když položil oba hrnky na stůl, spokojeně zakotvil vedle mě, v tu chvíli mi to došlo (bože vyspal jsem se s Derekem) chystal jsem se něco říct, ale on mi to nedovolil, pomalu se ke mně začal naklánět.... v tom momentu jsem se probudil zpocený a udýchaný (kurňa, Stilesi co to mělo být, vždyť si s Malii, i když je pravda, že jak stál opřený o ty futra, tak vypadal sexy. Stilesi, stop na co myslíš! Je pravda, že mezi mnou a Mal to poslední dobou neklape, ale to není ospravedlnění k tomuhle! No nic, teď se musím uklidnit a dát si sprchu, protože jsem se fakt honě zpotil). Tak jsem se teda zvedl z postele a šel do sprchy, tam jsem to všechno vypustil z hlavy. Jakmile jsem vylezl, osušil jsem se a šel se obléknout.
........
Po chvilce u notebooku jsem si uvědomil, že mi kručí v břichu a to mi připomnělo, že jsem ještě nesnídal, tak jsem se líně zvedl a vyrazil do kuchyně. Když jsem tam došel, uviděl jsem na stole papírek (nejspíš mi ho tady nechal taťka, než odešel do práce. Je to šerif u Beaconhilske policie). Hned jsem se rozešel ke stolu a otočil papírek, tak abych ho mohl přečíst:'' Stilesi byla tady Malia, prý s tebou potřebuje nutně mluvit, takže až se probudíš, napiš ji.'' Ani chvilku jsem neváhal a už jsem tahal mobil z kapsy, abych ji mohl napsat:'' Ahoj Mal, o čem sis potřebovala promluvit?'', jak jsem říkal, už nějakou dobu máme problémy, už se ani nechováme jako pár ( Do nedávna bych s jistotou řekl, že ji pořád miluju, ale teď si nejsem vůbec jistý, co k ní cítím a jestli vůbec ještě něco cítím). Mé myšlenky přerušilo pípaní mobilu, který mi oznamoval příchod sms:'' Přes sms to řešit nebudeme, přijdu k tobě, jestli máš čas''. Já:'' Ok, jo mám čas''. Přesně vím, co bude chtit řešit! Pokud ne ona, tak já určitě!
........

O hodinu později mě od sledování televize vyrušil zvonek u dveří. S nechutí jsem ji vypnul a šel jsem otevřít. Byla tam Malia:'' Ahoj Stilesi'', pozdravila chladně.''Ahoj, pojď dovnitř, nedáš si něco?'' zeptal jsem se. '' ne děkuju'', snažila se být milá. Sedla si na gauč a já na křeslo naproti ní. Dlouho bylo ticho než ho ona neprolomila:''Stilesi,oba asi tušíme, proč jsem tady'', řekla s rozklepaným hlasem: Já jen přikývl na souhlas a Mal pokračovala:''Oba víme, že všechno má svůj konec,stejně jako náš vz..'' zlomil se ji hlas a začala plakat. Chtěl jsem ji obejmout, ale řekla, že by to bylo ještě horší. Bylo mi strašně, ale už nějakou dobu jsem byl na tohle situaci připravený. Když se uklidnila, pokračovala"''Stejně jako náš vz.. vzta..'' nedokázala to říct, tak se zhluboka nadechla a znovu začala:''.. jako náš vztah. Nevím, co se stalo, ale myslím že oba víme, že už to nemá smysl''. Znovu jsem jenom přikýv se slzami v očích a zase bylo to mučivé ticho, to ticho které jsem pro změnu prolomil já:'' Souhlasím s tebou, už je pozdě na to abychom se začali snažit něco měnit''. Oba jsme veděli, co příjde. Přikívla, podívala se na svou ruku a sundala si náramek, který jsem ji dal. Dala mi do dlaně, přitom se mi zadívala hluboce do očí. Nebylo třeba slov. Z ničeho nic se ke mně naklonila a dala mi dlouhou a procítěnou pusu, jenže já už nic necítil a ona asi taky ne,  protože se zvedla a šla ke dveřím:'' Sbohem Stilesi''. S těmito slovy zavřela dveře. Bylo mi špatně, ale na až tak jak jsem čekal, ale i přesto jsem byl zničený. Vypl jsem si mobil a lehl si na postel, Kde jsem okamžitě usnul.