Oslava?

3.5K 152 2
                                    

Ahoj :)
Omlouvám se za chyby. Čast není překontrolovaná.
Snad se vám část bude líbit.

„Zase pozdě. Olívie?! A Justine?” vykřikne učitelka, když vejdeme do učebny. „Pardón” vyjeknu „okamžitě si sedněte” vykřikne po nás a my tak teda uděláme. „Tak strana 25,26 a udělejte si z toho zápis.” přikáže nám. „Prosím učitelku Simsnovou do ředitelny” ozve se v rozhlase „no tak pište. Za chvíli jsem zpět” řekne a jde pryč. Otočí se k nám Caroline a usměje se na Justina

„Ahoj Justí. Jakto, že jsi včera nepřišel?” zeptá se ho smutně Caroline. „Protože jsem měl lepší práci” usměje se na mě a obmotá si ruku kolem mých ramen. „Ty jsi zase s ní?” ukáže na mě s pozvednutým obočím „Jo” uculí se a mě políbí na líco „chudáčku” zafňuká Caroline „drž už hubu a otoč tu svojí blonďatou hlavu” zavrčím na ní „nezáviď mi, že vypadám jak holka”

„Tobě a závidět? Nevypadáš jak holka, ale jako umělá hmota” uculím se na ní falešně.

„Lepší než vypadat jak kluk” vypískne. „Ježiši Caroline otoč se a drž už hubu” vloží se do toho Justin a já se vítězně usměju „Tak jak chceš” zaječí a otočí se do předu „si prostě boží” zašeptám mu do ucha „já vím” uchechtne se „Miluju tě” řekne a trošku se odtáhne aby mi viděl do očí. Je to nepopsatelný pocit vědět, že tě někdo doopravdy miluje. Nikdy jsem nikoho tak nemilovala jako Justina. Mimo rodinu. Jenže Justin se stal mou rodinou, kterou nemám.

„Taky tě moc miluju” řeknu a potom spojím naše rty. Není nic lepšího než cítít jeho rty na těch mých. Není nic lepšího než být milovaný osobou, která tě naplňuje. I když mi milionkrát ublížil, i když jsem se málem kvůli tomu všemu zabila, i když jsem pro něho byla jen zábava tak i přesto ho miluju. Jen ten fakt, že jsem ho změnila k lepšímu je pro mě potěšující. Je moje všechno!!

Po hodině se odebereme na chodbu. „Zlato?” zvolá na mě Justin poté co se zastaví. Taky se zastavím a zdvihnu na něho svůj pohled „ano?” mírně se usměju „Dneska má Tyler oslavu. A já tam musím jít” řekne mi „ale proč?” zeptám se ho nechápavě „je to můj bratranec. Zapoměla si?”

„Jo vlastně.” plácnu se po čele „a chci aby jsi tam šla se mnou” chytne mě za ruce a usměje se „Ale Justine. Vždyť tam bude Alex” namítnu „nic se ti nestane” řekne předsvědčivě „slibuju”
Nakonec s povzdechnutím přikývnu. „A konečně poznáš mojí mamku” uculí se „Justine. Já toto seznamování nemám ráda” zafňukám a hlavu zabořím do jeho ramene

„Budeš to muset vydržet. Pro mě” „toho si važ Biebre” odtáhnu se od něho „Vážím” uculí se. „A co si mám obléct?” zeptám se ho „něco pěkného” mrkne na mě a já na něj jen hledím „šaty” vysvětlí mi „To nepůjde” zavrtím hlavou na nesouhlas

„Proč?” „mám modřiny” připomenu mu „Vezmeš si silonky” řekne mi „musíš si vzít šaty” přemlouvá mě „okey” zavrčím a rozejdu se, Justin mě následuje
------------------------------------------------------
Teď momentálně jsou čtyři hodiny a já stojím před skříní a přemýšlím co si vezmu na sebe. Za hodinu a půl má pro mě Justin přijet a já nejsem vůbec nachystaná. Nemám vybráno co si obleču, nejsem namalovaná ani učesaná. Pokojem doslova letí oblečení. Do ruky mi padnou jedny modré šaty. Fuj. Hodím je někam za sebe. Do ruky mi padnou žluté šaty. Fuj. A ty následují ty modré šaty. Jsem zoufalá. Lehnu si do toho nepořádku a přemýšlím co na sebe. Asi za 10 minut se vydám zase na průzkum šatníku. Hledám, hledám a na konec najdu nějakou krabici a vůbec nevím co v ní je. Otevřu jí a tam jsou červené šaty. Vytáhnu je. Jsou překrásné, ale kde se tady vzaly. Začnu přemýšlet a teď mi to docvakne. To jsou ty šaty, které měly být pro Melissu, ale jak se to stalo s těma rodičema. Neměla jsem odvahu jí je dát. Jsou, ale velmi hezké. Ale nevím jestli je správné si jé vzít.

Nakonec se přemluvím a zkusím si je. Jsou nádherné a pasují mi. (Omlouvám se, ale popis šatů mi nejde a proto je najdete v médiích ).
Naštěstí modřiny vidět nejdou a za to jsem jen ráda. Ještě si do rukou vezmu červené lodičky na vysokým podpadku. Na jehlách jsem nestála roky a tak si je zkusím. Párkrát projdu pokoj a trvá mi než si na ně zvyknu, ale potom už to jde. Ještě se výrazněji namaluju, vlasy si nakulmuju a pár předních pramenů sepnu pinetkou. A jsem nachystaná.





Stay with me (DOKONČENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat