Šel sám potemnělými uličkami Seoulu. Po dlouhé době měli volno a on toho hodlal patřičně využít, ale bohužel za těch několik let trénování úplně zapomněl, jak se bavit, a tak pouze chodil.
Neměl žádný cíl, šel tam, kam ho nohy nesly.
Už bylo celkem pozdě, takže ho lidi nepoznávali. Dopomáhala tomu ještě rouška, kterou měl přes celý obličej.
Rozhodl se vyrazit zpátky, protože už byl vážně unavený a on musí být fit na zítřek. Měli interview, takže nebyl zrovna dvakrát nadšený. Nechápe, proč tam musí chodit. Stejně se jich pořád ptají na to samé.
Procházel okolo večerní putiky, která kupodivu už zavírala. Což je zváštní, když je večerní..
Co by on dal za to někde takhle pracovat. Občas lituje, že si vybral život idola, ale když se koukne na své fanoušky, tak ho to vždy zahřeje u srdce a snaží se pracovat ještě tvrději než do teď, ikdyž se mu občas zdá, že zemře únavou.
Cesta k jejich dormu byla okolo staveniště, které se mu už od začátku nelíbilo.
Tma. Neměl ji rád. Člověk nikdy neví, co se v ní skrývá za monstra.
Uslyšel jemný zvuk, jako kdyby se o sebe třeba dvě těžká železná tělesa.
Na chvíli se zastavil a zaposlouchal se.
Nic. Zase úplné ticho, že by bylo slyšet dopadnutí špendlíku na podlahu.
Nevydal ani hlásku a poslušně, tentokrát už rychleji než předtím, odcházel pryč.
Zvuk se ozval hlasitěji než dřív, takže stihnul určit jeho polohu, ale bylo už pozdě.
Obrovský železný trám se řítil na jeho hlavu.
______________________________________
Hi guys! :)
Přicházím s novou povídkou jménem Attack, jak už jste si stihli všimnout.
Doufám, že se vám to bude líbit :D
Je to něco jako fantasy? Sci-fi ? XD
Sama ještě nevím :D
Ráda bych slyšela váš názor - Kdo si myslíte, že je tento záhadný chlapík? :D
Řekla bych, že Kpopperky na to přijdou :D
Thank you for your support)
Love you <3
