3.

65 9 3
                                    

Auto zastavilo před dvoupatrovou vilou se zahradou, že by se tam mohla pořádat Matějská pouť.
Michelle se namáčkla obličejem na sklo automobilu, přičemž poslintala a obtiskla ruce, špinavé od snickersky, kterou před chvílí snědla, na tu průhlednou vyleštěnou plochu, jak se u takovéto káry sluší.
Opět se dostavilo její profesionální chování.

,,Tady jako vážně bydlí? To si děláte srandu ne?!" Optala se a otočila na Daniela, který se spokojeným úsměvem přikývnul.

,, A tady jako budu bydlet, jo?" Zase vyvalila oči a posunula se blíž ke spolusedícímu, vyčkávajíce odpověď.

,,Říkala jste přece, že tu s nimi nechcete bydlet-..."

,,Myslím, že to tu přece jenom nějak přežiju." Přerušila ho a vrátila se k obhlížení toho skvostu, ve kterém stráví pár týdnů. Možná bude ochotná protáhnout vyšetřování na pár měsíců. V duchu se uculila.

,,Tak pojďte. Představím vás." Jen, co to Daniel dořekl, vylezl z auta, sebral vodiči kufr a sám otevřel Michelle dveře. Ta kupodivu, pořád otřesená z tohoto místa, přijala jeho ruku a nechala se odvést přes ten zelený koberec, jak tuto zahradu v duchu pojmenovala a za posledních deset let si poprvé připadala jako princezna.

Daniel stlačil kliku a bez sebemenších problémů otevřel dveře. V tu chvíli jakoby se Michelle probudila.
Tohle už samo o sobě není dobré. Nechávat otevřené dveře, když jste idol? I pro normální lidi je to nebezpečné, natož pro ně.

,, Takhle je to tu normálně? " zeptala se a její společník jí věnoval pouze tázavý pohled naznačujíce, aby to upřesnila.
,,Otevřený dveře pro všechny cestující! Haló, to jste nikdy neslyšeli o zámku a klíči? Hm?"

,,Vždyť jsou všichni doma, tak v čem je problém?"

,,Přesně v tomhle. Všichni jsou doma." Odsekla a pohybem ruky mu naznačila, aby se tím už nezabýval a otevřel ty dveře.
Daniel opět nasadil úsměv a dovolil si vstoupit s Michelle v patách. Ta měla zase pusu na zemi, div nespolykala ten bordel, co se tam válel. Hlavně, že mají uklízečku.
Všude byly obrazy kluků z různých natáčení a momenty, kdy vyhráli nějakou cenu. Nevědomky se nad tím usmála. Ona sama si nebyla schopná splnit sen a tihle kluci to dokázali-...
V duchu si vlepila facku. Nenene. Nad tímto přemýšlet nebude.

Byl to jinak moderní barák, většina nábytku byla v bílé nebo černé barvě, takže to tvořilo nádherný kontrast.
Stále v patách Danielovi se přesunuli do obýváku, odkud už ze začátku postřehla hlasy a spatřili partu sedmi kluků, dívající se na televizi a o něčem diskutovat. Dokonce, ani v zápalu debaty si neuvědomili,  že nejsou sami , takže aby nově přichozí na sebe upozornili, tak si Daniel odkašlal. Všechny pohledy se upřely na ně.

,,Nazdar kluci. Rád vás zase vidím. Přivedl jsem k vám nový hladový krk." Všichni se začali navzájem sjíždět pohledem. Michelle se stala hlavní atrakcí a moc se jí to nelíbilo.

,,Mně, právě teď, přijdou spíš hladoví oni." Řekla a ohrnula nos nad jejich výrazy, které se vzápětí skoro u všech změnili v nevěřícné, že si něco takového dovolila říct. Až na jednoho člena, ve kterém Michelle okamžitě spozorovala Sušenku, jak se ho rozhodla pojmenovat potom, co zjistila ve složce jeho jméno.
Super tajný krytí, to jest Sušenka.

Dan se rozhodl její sarkastickou poznámku přejít a dopracovat se k hlavnímu tématu.

,,Bude Vaše nová uklízečka a kosmetička. Pevně věřím, že jí mezi sebe příjmete bez nejmenších problémů."

Všichni dál zírali a nevěděli, co říct, až se slova nakonec ujal světlovlasý muž, o kterém později Michelle zjistila, že je to leader této skupiny.

,,Rádi tě poznáváme. Já jsem Rapmonster, ale v soukromí mi můžeš říkat Namjoone." Stejným způsobem se představili všichni ostatní, až na jednoho.
Všechny pohledy se otočili na něj a Michelle poprvé zakusila to napětí, co tu panovalo.

,,Jungkook. Říkej mi, jak uznáš za vhodný. Je mi to jedno." Odsekl a nijak dál se tím nezabýval.
Michelle musela dát všanc všechno svoje úsilí, aby tomu spratkovi nevlepila a povytáhla svoje koutky do poněkud křečovitého úsměvu.

,,Jsem Park Michelle. Ráda vás poznávám." Uklonila se a přitom měla příležitost se sama pro sebe ušklíbnout. Mohla by být herečka. Je fakt skvělá.

,,A kde bude spát?" Zeptal se chlapec, co se jí stihl představit jako Taehyung, jak si stačila zapamatovat a opět jí udivil jeho hlas. Asi nikdy nepochopí, že takový roztomilý kluk, má hlas šedesátníka nebo aspoň dvacetiletého kuřáka.

,,U mě je volno, takže může klidně tam." Usmál se Jimin a Michelle skoro vyprskla smíchy, protože mu úplně zmizeli oči.

,,Proč myslíte, že se vyklízel jeden Váš pokoj? Jen tak pro zábavu?" Řekl Daniel a poprvé se zamračil.

,,.....On se měl vyklidit?"

,,..."

,, Dobře. Vyklidíte ho, až budete mít volno, takže v průběhu dalších tří dnů." Povzdechl si a pokračoval.
,,U koho je teď volno? Ne, Jimine. Ty jsi na pokoji s Taem." Umlčel jmenovaného ještě dříve, než stačil říct slovo. ,,Myslím volno jako volno. Kdo je sám."

,,Jungkookie..."

,,Okey. Do doby, než budeš mít vlastní pokoj, budeš bydlet s Kookiem." Otočil se na Michelle, která mu pohled s neskrývaným nadšením vrátila.
Aspoň ho bude mít po ruce kdyby se něco dělo, ale jestli se takhle bude chovat pořád, může očekávat útok z její strany v podobě pěstí nebo kopance do bolestivých končin.

,,Pomožte jí někdo s kuframa do pokoje, něco tu se zbytkem ještě proberu." Pohled upřel na Sušenku a tím mu naznačil, že má jít on.
Jen, co nasadil výraz, že to odnese, ale hrozně přitom trpí, se skoro Michelle neudržela.

Jungkook převzal kufry a jejich vlastník se vydal po schodech za ním.
Když už si myslela, že nahoře vykašle plíce, tak se dostala do krásně zařízeného pokoje v temně modré barvě s černými doplňky. Na někoho by to mohlo působit moc "emoušsky" , ale jí se to líbilo.

,,Kde budu spát? Můžu u okna?" Tam by to uvítala, až bude chodit na noční procházky - hlídky.

,,Ne. Budeš u zdi." Víc k tomu neřekl a Michelle začaly praskat nervy.

,,A to by to byl takovej problém, mi vyhovět na ty tři debilní dny?"

Překvapeně se na ní podíval, ale okamžitě nasadil zpátky svoji tvrďáckou masku. Asi nikdo na něj dlouhou dobu nezvýšil hlas.

,, Jo, byl. Jestli nechceš vyletět hned potom, co si sem nastoupila, tak se chovej slušně a s úctou. Je to jasný?"
Začali se propalovat pohledy.
Michelle běhaly hlavou jedny a ty samý myšlenky. Fakan. Namyšlenej rozmazlenej fakan.

,,Aby si brzo odsud nevyletěl ty....z okna, například." Zašeptala si pro sebe, odvrátila zrak, vyrvala mu kufry z rukou a donesla si je k posteli.
Jungkook ji jenom sledoval a stál na místě s rukama ve stejné pozici, v jaké předtím držel kufry. Zase nečekal takovou reakci.

,, Tebe asi neučili rodiče slušnýmu vychování, co?"

,,Ne. Nemám rodiče, takže mě to neměl kdo naučit." Odsekla a podívala se na něj.

,,Takže tě to budu muset naučit Já." Odpověděl a jemně se usmál.

---------------------------------------

Yeah^^ I'm back)
Přináším další dílek, jak jsem slíbila :D
Doufám, že se líbil*3*
Děkuji za vote a komenty^
$O další díl se pokusím co nejdříve$
Dasvidánija ♡

Attack (POZASTAVENO)Kde žijí příběhy. Začni objevovat