Our friends are ONE DIRECTION

🍕snídaně🥞

Ráno jsem se probudila, bylo něco málo po půl deváté a ještě jsem zhlédla messeger a měla jsem zprávu od Míši: ,Ten včerejšek jsem si fakt užila, nikdy by mě něco takovýho nenapadlo a s Louisem se tak hezky povídá.'

Vylítla jsem z postele
,,Takže to nebyl sen" řekla jsem si v duchu. No super, máma s bráchou tu budou nejpozději do půl druhé, doufám, že teda do té doby kluci vstanou.

Došla jsem dolů a kluci už měli rozjetou asi
'vážnou' debatu :D. Chyběl jen Niall, ospalec jeden :D.

,,Dobré ráno'' pozdravila jsem je.

,,Dobré ráno" řekli sborově. Já jsem se jen usmála.

,,Jedli jste už něco?"

,,Nene" usmál se na mě Louis. Má hezký úsměv, chápu, že se Míši líbí. Je i takový milý, ne jak jsem si představovala. Kluci vlastně vůbec nebyli, jak jsem si je představovala. Místo namyšlených kidů, se tu objevili milí a hodní, ale neuvěřitelně retardovani, jak jsem za minulý večer poznala, kluci.

,,Chcete palačinky nebo něco jiného?"

,,Pizzu!" zařval na mě Niall ze schodů. OK no... nenažranec se probudil
:DD.

,,AH princátko se nám probudilo? A copak se nám zdálo?" začal si Herold Nialla dobírat a všichni popadly v hysterický záchvat smíchu, jenom Niall došel do obýváku a začal Herolda mlátit polštářama a to nám nedalo a smích byl ještě větší. Niall to po chvíli vzdal a začal se taky smát.

,,No tak fajn jdu udělat ty palačinky!" usmála jsem se na ně a pomalu šla do kuchyně.

,,A ne-"

,, A ne Nialle nemůžu udělat pizzu!" přerušila jsem ho Niall se na mě podíval smutnýma psíma očima.

,,No dobře, udělám ti ji."

,,Jupíí, ty seš anděl." Začal řvalt přes celý obývák a běhat kolem, jak šílenec. :D

,,No jo Nialle, to bude dobrý." Uklidňoval ho Harry, ale moc to nepomohlo. Niall se rozeběhl ke mně a skočil na mě, až mě povalil na pohovku. Jen jsem se smála jako blázen. :D A tím nám začala polštářová bitka. Asi po deseti minutách co jsme se uklidnili jsem se vydala do kuchyně kuchtit.:D

V kuchyni jsem začala připravovat ingredience na palačinky a pizzu, když za mnou došel Louis.

,,Můžu mít otázku?" Zeptal se mě opatrně.

,,No jasně."

,,Víš, nechci, abys to brala nějak divně, a nebo to tak vyznělo, ale jste jediný normální holky, co jsem za dlouhou dobu potkal, však chápeš, všude samý šílený faninky, ne že bych si jich nevážil, to jo! Všichni si jich vážíme, ale někdy je to neskutečně otravný, to jejich neustálý pištění a pokusy se nás dotknout až to vypadá, že nás chtějí znásilnit."Zasmál se tomu, no jo opravdu to tak na některých záběrech vypadá, ne že bych je sledovala, ale když se něco mihne na netu nebo BBC News tak se podívám.:D

,,To chápu, já bych to za chvíli vzdala, vadili by mi ti novináři a vše okolo." Přiznala jsem, byla to pravda, asi bych nezvládla ten každodenní nátlak jako je určitě na ně.

,,No právě, a tak jsem chtěl poděkovat, že vy dvě ste se tak nechovaly, je spousta lidí, co by hned pištěli:, OMG to jsou 1D, to musím hned nějam postnout.' no a vy ste to neudělaly."

,,To je jasný, že ne, nejsme takový :D Míša byla sice chvilku vyvedená z míry, ale opravdu není ten typ faninky, co by hned utíkala to někam vyžvanit, sice vás ráda poslouchá, ale není šílená."

,,No právě, to se mi líbilo, že se nechovala jak šílenec," zasmál se a já s ním. ,,Líbila se mi jako normální holka, a když jsme si večer povídali, cítil jsem se jako normální člověk, prostě bylo to hrozně fajn. Takže jsem se tě chtěl zeptat, jestli si myslíš, že by měla zájem, ne jako hned spolu chodit nebo tak na to se vůbec neznáme, ale jako kamarádit se a někam se mnou zajít?" zeptal se, ale vypadal, že se stydí a není si úplně jistý tím, co mu na to odpovím. Ale nedivím se mu.

,,Hele Loui, jí si připadal fajn, ona nehraje na to, jestli je někdo slavnej nebo tak, není ten typ a myslím, že ti to můžu v klidu říct, protože ji znám už pěkně dlouho. Každopádně vím, že by to neodmítla. Jsi super kluk, ale neznám tě pořádně, vlastně skoro vůbec. Jen za tu chvilí mi přijde, že jsi fajn a jí to tak taky připadá. Určitě ji pozvi a uvidíš jak to sváma dopadne. Všimla jsem si včera, jak jste si rozuměli a dívali se na sebe. Proto ji prostě pozvi, už jen z toho důvodu, že se vám

,,Děkuju, doufám, že se nám to povede. Nechceš s něčím pomoct?"

Mezi tím, co jsme si povídali jsem dala péct pizzu a dosmažila palačinky, už jsem jen čekala, až se mi dopeče pizza, naštěstí bratr je stejný žrout, myslím, že by si rozuměli, tak máme i těsto na pizzu.

,,Jestli bys mohl, prosím tě, odbést ty palačinky klukům a tady je ještě talíř pro George." Podala jsem mu talíře s palačinkama, myslím, že se mi povedly, ale nechci se přechvalovat.:D ,,A já zatím dodělám tu pizzu."

,,Jasně." Usmál se a nesl klukům snídani. Už jsem jen slyšela Nialla jak říká něco ve smyslu, že je to nefér, že dostali jídlo dřív než on. Ach ten Niall.:D

Jak se pizza dopekla, tak jsem ji domesla Niallovi a ta jeho reakce.:D

,,Jé, moje pizza! Ha mám pizzu a vy ne." Vyplázl na kluky jazyk a ti se tomu jen zasmáli. Znají ho už dobře, tak to tak neřeší.

,,Fakt jak malý." Zasmála jsem se tomu a pustila se do druhé pizzy. No co, taky ji miluju.:D

Po snídani si šli sbalit věci.

Tak po dlouhé době další část :)) další část přidám zítra, ale pak asi delší dobu části nebudou. Taky děkuju za vote a komenty, jste zlatí. ❤️