Nedá se říct, že bych si žil zrovna ukázkově jako vzor pro veškerou mládež, to ne, každý máme svoje mouchy a neřesti. Ovšem uměl jsem svůj čas využívat. Nebyl jsem neužitečný svému okolí, snažil jsem se pomáhat, jak se jen dá. Kdo ví, kdy to budu na oplátku potřebovat zase já. I když, kdo ví, jestli si v tu chvíli na mě někdo vzpomene.
Ani dnes tomu nebylo jinak. Vyjel jsem svým autem do města, po prodlouženém víkendu jsem se donutil zredukovat svůj šatník a obnošené věci či už nijak nevyužívané věci věnovat charitě.
Celá zadní část mého auta byla zaplněná různými taškami, ať už tam bylo povlečení či oblečení, vše bylo právě tam.
Opatrně a šikovně jsem si nacouvával na své místo, opatrně, protože jsem nechtěl skončit v servisu ale málem jsem tam už mohl být, neuvěřitelně jsem se polekal, když jsem ve zpětném zrcádku spatřil černý Range Rover, jak si na frajera zaparkoval na MÉM místě a já nám tak málem nabořil blatníky oběma. Mám pocit, že to moje ťintítko by na tom bylo o poznání hůř.
Tak neuvěřitelně moc mě to vytočilo, copak neviděl, že couvám?!
"Vy.. Idiote, co si to dovolujete?!" vyletěl jsem celý rozčílený z auta a plácl dlaní po předku toho jeho.
Téměř okamžitě vyskočil i mladík, vysoký, normální postava, kudrnatý, měl zvláštní košili rozepnutou do půli hrudi až na jakési tetování, upnuté džíny a perka na nohách. Mračil se, evidentně jsem ho naštval tou ránou do jeho nablýskaného auta.
"A co si to dovolujete vy?! Nemáte žádné právo sahat na mé auto!"
"Zaparkoval jste na MÉM místě! Viděl jste mě, couval jsem tam!" vystartoval jsem po něm zase zpět.
Na rozdíl od nafintěného kudrnáče, já na sobě měl obyčejné džíny a jakési značkové triko, čepici, nezáleželo mi na tom jestli mi to sluší více či méně, má partnerka s tím byla spokojená.
"Máte ho snad někde podepsané?! Je to na veřejném prostranství, je to místo všech, nic vám nedovoluje si ho takto přivlastňovat!" dupl si jemně.
Byl docela roztomilý jak se rozčiloval, ale nic to neměnilo na tom, že to byl idiot.
"Okamžitě vypadněte!"
"Ne, nic mi nedává důvod. Váš problém, zda-li jste promarnil svou příležitost, naučte se příště parkovat.." pokrčil rameny a už si zalézal pro pár svých věcí a pro klíčky.
Nechtěl jsem se s ním hádat na ulici, hlavně jsem stál uprostřed silnice a jen pár dalších řidičů sledovalo celou situaci. Musel jsem si tedy nuceně zaparkovat auto na opačnou část parkoviště a veškeré tašky nést přes něj.
Sledoval jsem kam si kudrnáč míří, měl jsem nutkání ho mít neustále na očích, krev se ve mně stále vařila. Bohužel pro mě, zalezl do krámku pro zbohatlíky. Docela ironie, že charita sousedí s krámkem pro bohatší jedince.
Pracoval jsem jako asistent manažera v jednom hotelu, ne moc zrovna lákavá práce, samé papírování, ale měl jsem volnou pracovní dobu, často jezdil mimo město nebo měl mezinárodní hovory. Ze začátku to pro mě byla vyčerpávající práce, stresová, každý si ze mě dělal rohožku než jsem všem ukázal, kdo je tam pánem. Měl jsem na starost proškolení nových lidí, ověření jejich kvality, donášku čerstvých informací všude, kde bylo nutně potřeba. Byl jsem takzvaně všude a nikde. Věděl jsem vše a zároveň nic.
Zaučoval jsem zrovna nového recepčního, když se ozval melodický hlas u naší kolegyně. Nevěnoval jsem mu pozornost, teprve až v době, kdy se jeho hlas začal nepřiměřeně zvyšovat a má kolegyně začala zoufat. V tu chvíli jsem zvedl hlas od obrazovky počítače a byl nemile překvapen. Kdopak jiný to asi mohl být, než náš kudrnatý seladon. Osude, jestli si se mnou hraješ, tak tedy pořádně..
"Ukažte, Millie, já se o pána postarám.." pobídl jsem kolegyni a postavil se místo ní.
Přítelkyně mi často říká, že o svých nepřátelích by si měl člověk zjistit co nejvíc. Tak jsem se do toho hezky pustil.
"Jaký nastal problém?"
"Rezervoval jsem si ZDE pokoj a rezervace NEEXISTUJE?!" vyjekl na mě hned až se mu kudrlinky natřásaly.
"Rezervoval jste si pokoj na jméno..?" ptal jsem se dál bez jakékoliv známky nějakého vzrušení, stále s profesionálně milým tónem hlasu, abych kolegům předvedl, jak se na to musí.
"Styles.. Harry Styles" odpověděl po menší pauze.
Takže Harry Styles, jak vkusné jméno.
Přináším úplně novou povídku, něco nového, nové nápady a inspirace, nové prostředí :) Budu ráda, když zanecháte komentář, jestli mám i nadále s ní pokračovat. Děkuji:)
