Byla jsem v koupelně asi půl hodiny. Vyšla jsem ven jen v ručníku a zamířila si to ke skříni. Liam na posteli spal, tak jsem se v tichosti oblékala.
Vzala jsem si červené spodní prádlo. Vzala si na sebe legíny, které mi byly trochu velké a jedno obyčejné bílé tílko. Vlasy jsem měla rozpuštěné.
Otočila jsem se směrem k Liamovi, který stále spal. Byl na mě tak hodný, jako nikdo v posledních dnech. Byl jsem unavená a pohled na spícího Liama mě uspával. Šla jsem si lehnou vedle něj a zakryla nás oba dekou. Tak pohodlnou postel jsem nikdy předtím neměla. Zavřela jsem oči a snažila se usnout.
-
Otevřela jsem oči a první co jsem viděla, tak Liama, který ležel jen kousek ode mě. Skoro jsme se dotýkali. Potom jsem si všimla toho, že byl vzhůru. Rychle jsem se posadila do sedu.
„V pohodě, nikam nespěcháme," zasmál se.
„Když jsem přišla z koupelny, spal si. Nechtěla jsem tě budit," přiznala jsem.
„Vlastně jsem nespal," řekl a mě se okamžitě nahrnula červeň do tváře.
„Prosím? Takže si předstíral spánek, zatímco já se tu převlíkala?" docela mě naštval.
„Omlouvám se, Meli. Chtěl jsem vědět, jak zareaguješ a potom, jak si usnula, jsem tě nechtěl budit. A pokud jde o to, že jsem tě viděl nahou, tak se nemáš za co stydět. Opravdu."
„To je jedno. Prosím, nemluvme o tom," cítila jsem se trapně.
Liam zavrtěl hlavou a lehce se pousmál. Vstal a natáhl se k nočnímu stolku, na kterém ležel malý náramek.
„Pro začátek, tohle do doby, co tady budeš bydlet, tak nesundáš. Vypadá to sice jako obyčejný náramek, ale je speciálně naprogramovaný, velice drahý kousek. Je v něm sledovací zařízení a také kdykoliv, co se octne mimo tuto budovu, spustí se alarm. Je to taková záruka, že neutečeš. Harryho nařízení. Musím ti ho dát, má ho tu každá."
Vyděšeně jsem na něj koukala, chtělo se mi začít brečet. Šance na útěk se vzdalovala. Prohlédla jsem si náramek zblízka. Byl opravdu nádherný, zdobený nějakými drahokamy.
„Je nádherný," zašeptala jsem.
Liam ho opatrně vzal a připnul mi ho na ruku. „Teď už ho sama nesundáš," oznámil mi.
Najednou mu v kapse u kalhot začal pípat mobil.
„Harry mě volá," tiše oznámil.
„Takže podívej, holky ti vysvětlí, jak to tu chodí. Musím běžet, Meli. Rád jsem tě poznal," řekl a jemně mě pohladil po ruce. Zamával a běžel pryč.
Nechoď.
Takže, byla jsem tu teď sama. Porozhlédla jsem se po celém pokoji. Na podmínky, na které jsem byla zvyklá, to tu bylo vážně luxusní. Nedovedu si představit, jak asi vypadá ten ‚áčkový' pokoj, když tohle je ten ‚béčkový'.
Vstala jsem a přešla ke skříni, do které jsem se znovu koukla. Tolik oblečení jsem v životě pohromadě neviděla, a to má být všechno moje? Byly tu šaty, trička, tílka, košile, kalhoty, šortky, tepláky, pyžama. A ty spodní prádla, takový výběr.
Odstoupila jsem od skříně a šla se podívat ke stolku se zrcadlem. Byly tu nějaké dva krémy na tělo a na obličej. Nic víc. Pak mé oči zaujalo něco pozitivního. Okno, ale bylo celkem vysoko. Povzdychla jsem si. Šla jsem ke dveřím, vím, že bych asi neměla chodit ven, ale zvědavost je zvědavost. Jenže, ony nešly otevřít! Byly zamčené.
Naštvaně jsem si odfrkla a šla si zpátky lehnout napostel. Co tady jako budu celou dobu dělat? Nudím se. Otevřela jsem šuplíknočního stolku. Pozvedla jsem obočí. Kamasutra a knihy z červené knihovny, coprosím? Nehodlám tu s nikým spát. Budu uklízet, vařit, dřít, třeba i montovatněco, cokoliv, ale rozhodně nebudu dělat někomu děvku!
To ne!
