REMEMBER, PLEASE!

14.kapitola aneb I'm tired of feeling alone...

Tuhle kapitolu jsem psala, při této písničce...úplně k tomu sedne :3 Pokud chcete, zapněte si ji...

Poznáte ji podle textu v kapitole :)

V minulém díle: Jeho tělo se na mě tisklo, spokojeně jsem zavrněla a ucítila jeho pevné boky, jak se tisknou k mém jádru. Vzrušeně mě kousnul do rtu a zadíval se do mých očí. „Jsi moje." Zavrčel majetnicky a já si nevinně zkousla ret.

Jsi moje...

Jak krásně to znělo. Ale nebyla to pravda. Věděl to, ale toužil po tom.

A tak jsme si koukali do očí, jeho hruď se zběsila zvedala a klesala, jako by se mu těžko dýchalo.

Prsty jsem vyklouzla z jeho vlasů a bříšky prstů se dotkla jeho spodního rtu, potřebovala jsem ho cítit ale také být silná. Moc jsem to potřebovala. Má tvář se přiblížila k jeho, mé prsty pohladili jeho tvář a do pootevřených rtů jsem zašeptala, přitom hleděla do jeho očí. „Nejsem tvoje, už ne." Bylo těžké říct to nahlas, když jen myslet na to bylo bolestivé, ale bylo to tak.

Zamrkal a jeho naštvaný pohled zmizel, nahradil ho zmatený.

„Rose." Zašeptal zlomeně. Do očí se mi nahrnuly slzy. Slyšet jeho hlas, jeho tiché hlesnutí mě ničilo. Nikdy jsem nechtěla, aby trpěl kvůli mě. Ale já také trpěla. A stát naproti němu bylo těžší než jsem si kdy myslela. „Mám právo být šťastná." Zašeptala jsem a snažila se, aby se mi tolik hlas netřásl.

Není tvůj...

A proto jsem pustila jeho krásnou tvář a snažila se mezi námi vytvořit bariéru. Jenže on můj pokus zabotoval a natlačil mě na zeď. „S ním?" Zavrčel, snažil se semnou navázat oční kontakt. Chytil mou tvář do dlaní a díval se mi do očí. „Odpověz." „Třeba ano!" vykřikla jsem. „Když nemůžu mít tebe, tak třeba někdo jiný mě udělá šťastnou." Pokrčila jsem rameny a snažila se získat vzduch, který mi chyběl. „Prosím, nedělej to." Zašeptal a já to nevydržela, slza zklouzla po mé tváři. Sklonila jsem hlavu a položila ruce na jeho hrudník. „Proč?" „Protože tě miluji." Odpověděl okamžitě. Palcem setřel mou slzu. „Já tebe taky a každou noc probrečím. K čemu mi to je?" ušklíbla jsem se a podívala se na něj. „Rose." „Ty nechápeš, že se trápím? Nedělej to těžší...musím jít." Zamumlala jsem a snažila se dostat z jeho náruče.

Jenže on mě stále držel, hlavu schoval do mých vlasů a prsty se jimi probíral.

„Neodcházej, zůstaň." Zašeptal.

Not really sure how to feel about it
Something in the way you move
Makes me feel like I can't live without you
It takes me all the way
I want you to stay

„Ublížil jsem ti, protože jsem se zachoval správně, ale nejsi jediná, kdo trpí." „Harry..." „Ne, nech mě to říct. Miluji tě, a měl bych ti přát život s mužem, který tě udělá šťastnou, ale to já nemůžu! Když jsem tě viděl s ním, myslel jsem, že tě od něj odtrhnu a odnesu pryč." Odtáhnul se a prsty objal mé tváře. „Chci tě jen pro sebe, chtěl bých být jenom s tebou, stále a velmi intenzivně..." Zachvěla jsem se po jeho slovech. Něžně se dotknul mých rtů. Zatajila jsem dech.

Funny you're the broken one but i'm the only one who needed saving
Cause when you never see the lights it's hard to know which one of us is caving

„Chtěl bych, abys na mě počkala. Přál bych si, aby mě to tolik nebolelo, když tě nemám po svém boku, ale mám pocit jako bych se propadal do země, jako bych ztrácel sám sebe. Jako by mě část chyběla." Znovu jsem cítila ty slzy.

Tolik ho miluji a on to dělá těžší a těžší!

„Když v noci nemohu spát, myslím jen na tebe. Na nás dva v tom hotelu. Na to, jak jsem si tě vychutnával..." zašeptal a políbil mě. Držel mou tvář v rukou a naklonil hlavu. Zakňučela jsem a ucítila jeho jazyk. Pevně mě objal a rukou mě pohladil na zádech, prsty pohladil můj zadek a já prohnula boky. Tlumeně zasténal do mých úst a rukou sjížděl níž. Dotknul se mého stehna, poškádlil nahou pokožku a rukou zajel po mou sukni. Překvapeně jsem vyjekla, ucítila jsem jeho úsměv, stisknul jednu půlku a druhou rukou, která drze sjela pod mou sukni, druhou půlku. Nadrženě mě tisknul v rukou a nepřestával mě vášnivě líbat. Prsty jsem měla zabořené v jeho vlasech a vychutnávala si chvíle s ním.

Bylo to šílené, ale mě se to nesmírně líbilo.

„Mm, krajka." Zabručel do mých úst, prsty přejel po mých kalhotkách. „Rád se tě dotýkám." Pustil mé rty a změnil směr polibků, ústy se přisál na můj krk a já se zachrčením v hrdle zaklonila hlavu. „To vidím." Neodpustila jsem si poznámku, hrdelně se zasmál a tlačil ke mě své boky. „Jsi velmi vzrušený." Komentovala jsem a snažila se ovládnout se.

Stáli jsme v uličce, natisklí k sobě, zatímco vedle procházejí lidé.

Ryan mě určitě bude hledat. Jak dlouho tady vůbec jsem? Jako bych nevnímala čas.

„Tohle cítím jen s tebou." Zvednul hlavou a sundal ze mě své ruce. Upravil mou sukni a něžně mě políbil na tvář. „Nikdy jsem tohle necítil, jsi jediná Rose a mrzí mě, že to tak dopadlo." „Kde je?" „Před týdnem ji pustili domů a má extra péči. Isabel si myslí, že tady jsem s kluky." „Lhal si ji." Namítla jsem.

„Za to mi to stojí. Za každou chvíli s tebou."

„Tohle se nebude opakovat." Oznámila jsem mu. Jeho oči znovu ztmavli. „Já vím."

Naposledy jsem se na něj podívala a donutila se odcházet.

„Ale nikdy nevíš, Rose." Řekl za mnou a já se otočila. „Já to vím, Harry." Ruce si složil na hrudi. „Jak myslíš."

„Přivítejte Harryho Stylese!" Všichni začali křičet a ztleskat.

Harry vběhnul na pódium, usmíval se a mával. „Dobrý den všem! Než přijdou kluci, chtěl bych zazpívat novinku z vlastní tvorby. Nedávno jsem ji napsal a napadlo mě, že bude skvělý nápad, zazpívat ji tady." Všichni křičeli a souhlasili s ním.

„Tak jdeme na to!" Sednul si na stoličku a naklonil se k mikrofonu.

Začala hrát hudba, cítila jsem, jak mě objala Casina ruka kolem ramen. „Jmenuje se 'Don't let me go'. Je speciálně pro jednu dívku..." Tajemně se usmál a já mohla jen hádat pro koho to je.

A tak jsem poslouchala jeho krásný chraplavý hlas, dívala se na jeho krásný obličej, jeho krásné oči, které mě vyhledali a možná se mi to zdálo, ale celou dobu se díval na mě...

„Don't let me, don't let me, don't let me go,

'Cause I'm tired of feeling alone..."