12.kapitola aneb bude to těžší...

96 4 1
                                    


V minulém díle: Bez studu přejela rukou po jeho hrudi, směřovala dolů, kde ho pohladila po bouli v džínsech. Překvapeně na ni pohlédnul. „Škoda, že se nemůžeme spojit...což je věc, kterou rád děláš." Olíznula si rty a on se trhaně nadechnul. „Tohle je vážný, lásko..." Prstem ji přejel po tváři. „Já vím, tohle je vážné..." Rozepnula knoflík na kalhotech a sledovala jeho udivený výraz.

„Já myslel, že ti dvě hodiny milování stačili." Zašeptal Harry a přitisknul se k jejímu tělu, když se její ruka pohla a dotkla se ho. „Asi se tě nemůžu nabažit." Našpulila rty a on se pousmál. „O co se to snažíš?" zeptal se a vzdychnul. Její prsty přejeli po jeho penisu, pohnul boky jako by chtěl více. „Myslím, že víš." Zašeptala mu Rose do rtů a jemně jej políbila. Hleděli si vzájemně do očí a on vnímal její doteky. Z jeho úst vycházeli tlumené steny, když její ruka sjížděla dolů a nahoru.

Nechápal její chování, proč to dělá tady a teď, ale nic nenamítal. Bylo to, sakra, příjemné!

Zdálo se, že jsou sami, ulice byla tichá a Harry toho využil.

Prsty sjel po jejích bocích a stisknul její zadeček v dlaních. Zajal její rty a vášnivě ji začala líbat. Zatímco jejich jazyky hráli vášnivou hru, Harry se soutředil na její šortky. Rozepnul je a čekal, až se Rose vzpamatuje. Stále ho hladila a příjímala jeho doteky, stáhnul ji kraťasy a rukou zajel mezi její nohy. Roztáhla stehna, zasténala mu do úst a on ucítil její vlhkost.

Ochranitelsky se k ní přitisknul a zamručel, prstem obkroužil její mušličku, čímž si vysloužil ruku v jeho vlasech, jak ho tiskne k sobě.

Zvedla nahou nohu a omotala ji okolo jeho pasu. Dávala mu prostor zaplnit ji, jejich rty se rozdělili a on se šibalsky pousmál. „Já vím, co chceš." Zašeptal ji do ucha a hlavu schoval v jejich vlasech. Objala ho kolem krku a zamručela. Ještě chvíli si užíval, že se ji může dotýkat a zhoupnul boky, penisem se otřel o její otvůrek a pohladil ho. Zavzdychala. „Dělej." Vyšlo z ní.

Poslechnul ji a pomalu ji zaplnil až po kořen penisu. Oba zasténali.

Rukama ji chytil za zadek a sjel na její stehna, omotal je kolem pasu a začal se v ní pohybovat. Rose pohnula boky a snažila se mu vycházet vstříc. Zaklonila hlavu a užívala si toho přímého kontaktu. Zvednul k ní hlavu a usmál se.

„Jsi tak krásná." Zašeptal. Rose se na něj podívala a zkousla si ret. Prsty přejela po jeho tváři a políbila ho. Jeho pohyby zrychlily, v dlaních držel její zadek a pevně se k Rose tisknul.

„Pojď, udělej se semnou, lásko." Zavzdychal a zajal její rty. Jazykem vplul do jejich úst a uslyšel její sten. „Ano, ano!" Za chvíli se vezli na vlně zničujícího orgasmu. Rose s výkřikem zaklonila hlavu a vnímala příval rozkoše. Harryho boky se ještě dvakrát pohnuly a zasténal, hlavu schoval do jejích vlasů a pevně ji objal v náruči.

„Bože, to bylo úžasný." Stále lapala po dechu, nohami se postavila na zem a držela se Harryho. „To teda bylo." Musel se zasmát, tohle nikdy neudělal. Zapínal si kalhoty a sledoval ji. Zkousnul si rty, když sledoval, jak si obléká kalhotky a kraťasy. „Jsi vážně neobyčejná žena, Rose." Zazubil se a políbil ji. Usmála se do polibku.

„Doufám, že takových věcí spolu uděláme více." „Och, to doufám také!" odpověděl jí s úsměvem.

„Musím jít." Řekl po chvíli. „Já vím. Zavoláš mi, až to vyřídíš?" Pousmála se. Vyšli z uličky a ušli několik kroků. „Jistě. Musím si s Isabel promluvit a vše ukončit, ozvu se." „Dobře." Přikývla. Rozloučili se a každý šel svou cestou.

Jakmile Harry vstoupil do domu, byl rozhodnut udělat vše, aby mohl být s Rose. Jenže jen, co zavřel domovní dveře, přiběhla k němu matka Isabel. „Harry, tady jsi! Isabel není dobře!" křikla vystrašeně. „Cože? Co se stalo?" Houknul a šel za matkou Isabel.

Došli do ložnice, kde ležela Isabel v posteli. Jakmile ji uviděl, přiběhnul k ní. „Co je ti?" zeptal se, byla bledá. Pousmála se, když uviděla Harryho. „Bylo mi nevolno." „Ale to není normální Harry, měla by jet do nemocnice!" Trvala na svém Camill. „Je ti moc špatně?" Sednul si na postel a chytil Isabelinu ruku. „Jo." Přikývla. „Mohlo by se něco stát miminku, měli by jsme jet." Řekla starostlivě Camill. „Máte pravdu, pojedeme." Zamumlal Harry. „Harry..." „Ne, Isabel. Můžete být oba v nebezpečí, jedeme!" Rozhodnul, pomohl Isabel z postele a dovedli ji k autu.

„Všechno bude v pořádku, doktor tě jen zkontroluje." Řekl Harry Isabel, políbil ji na čelo a usadil do auta. „Dobře." Přikývla. Camill nastoupila také a mohlo se jet.

Při cestě do nemocnice si Harry vzpomněl na Rose a na to, co ji slíbil. Ale teď nemohl na Isabel vyklopit, že ji opouští. Dítě je možná v nebezpečí. Nemůže ohrozit zdraví jí a miminka.

Rose bude muset počkat. Oba budou muset počkat na svou příležitost.




REMEMBER, PLEASE!Kde žijí příběhy. Začni objevovat