Chapter 2

492 48 3
                                    

"Skylynn!" Volala jsem do skoro liduprázdné ulice. "Nashi, pojď se podívat k vám." Dala jsem mu ruku na rameno, aby věděl, že tady má podporu, protože se tvářil hrozně zlomeně.

"Ale tam jsem hledal nejdřív. Tam nebude." Zakňoural.

"Zkusíme to. Pak už jedině zavolat na policii." Zakroutila jsem hlavou a popostrčila ho kupředu.

Došli jsme k jejich nádhernému domu, který jsem obdivovala snad pokaždé, když jsem se vracela ze školy od autobusu. Vešli jsme dovnitř a ještě párkrát zavolali její jméno.

"Díval ses všude?" Zastavila jsem se s ním v dětském pokojíčku.

"Jo díval."

"I v suterénu?" Nadzvedla jsem obočí.

"Říkám že...jo tak tam ne." V tu chvíli jsme oba dva vyrazili rychle po schodech a pak po dalších.

"Skylynn." Vydechl a zvedl šestiletou holčičku z prádelního koše, kde usnula. Zamručela, ale oči ani neotevřela a obemkla ručičky kolem něj.

"Nemůžu uvěřit, že usnula, je teprve pět...jindy je hrozně hyperaktivní."Zasmál se, když zavíral dveře jejího pokoje.

"Tak já teda půjdu." Usmála jsem se na něj a odcházela po schodech. U dveří mě doběhl.

"Díky za pomoc." Objal mě, což jsem nečekala, takže jsem jen zkoprněle stála.

"Není za co." Koukla jsem se jinam než do jeho očí. Už jsem se otáčela, když v tom mě zastavil jeho hlas.

"Rozumíš matice?" S úšklebkem jsem se na něj otočila.

"Já?" Zasmála jsem se.

"No ty. Co si dostala z písemky?" Zeptal se a já chvíli přemýšlela.

"Myslím, že dva mínus? Asi jo."

"Nepomůžeš pětkaři?" Zaškemral.


"Páni." Vlezla jsem k němu do pokoje.

"Co?" Zavřel za sebou.

"Na kluka je tu uklizeno. Nic proti, ale celkem jsem se bála."

"A já myslel, že třeba řekneš, že mám pěknou barvu stěn nebo nábytek a ty tohle." Zasmáli jsme se.

"Tak se do toho dáme." Sedli jsme si na postel a já s učebnicí v ruce mu diktovala příklady.

Dala jsem si jednu nohu pod sebe a naklonila hlavu. "Jednoduchý pravidlo, prostě si zapamatuj, že to tak je." Napsala jsem vykřičník k výpočtu.

Pak jsme se přesunuli ke stolu a když nás bolely zadky, přesunuli jsme se na postel, kde jsme se rozvalili.

"Ježiš už mě to nebaví." Vydechl vzduch z pusy a sklonil hlavu do sešitu a já se s učebnicí rozplácla ještě víc na posteli.

"Mají se při učení prý dělat přestávky." Zasmála jsem se zadušeně, protože mi hlava tak trochu visela z postele.

"Uděláme dubsmash?" Zvedl se na loktecha já na něj trošku viděla.

"Fajn." Zvedla jsem se.

Natočili jsme asi tři a u toho se vážně bavili. Několikrát jsme na sebe spadli a zrovna ty ve kterých se to stalo, byly nejlepší. Myslím, že se nám celkem povedly. Ten nejlepší poslal hned na instagram a já se po zjištění Wi-Fi u nich doma přihlásila taky a začali jsme se navzájem sledovat.

"Hele znáš Vine?" Zeptal se mě s hroznem v puse. Jeho mamka nám sem přinesla ovoce snad minutu po tom, co se vrátila z práce.

"No jako jo, ale nemám ho na mobilu." Vzala jsem měsíček mandarinky.

"Já jo. Když už jsme u těch dubsmashů, proč nezkusit Vine?" Koukl na mě a čekal na mojí reakci, podle tohohle jsem usoudila, že tam chtěl něco dát už nějakou dobu.

"Dobře." Pomalu jsem odpověděla, protože jsem byla naprosto bez nápadu, takže jsem nevěděla, co za typ Vineu to bude.

Skončili jsem na jejich zahradě. Když už jsme s naší "prací" byli spokojení, dodali jsme hudbu a on ho hned postnul. Oba jsme nečekali něco velkého a tak jsme nekontrolovali mobil každou sekundu a po půl hodině jsme se rozloučili.

Docházela jsem domů při šeru a všimla si, že táta už je taky doma. Auto bylo zaparkované.

"Kde jsi byla?" Podíval se na mě přes shrnuté noviny.

"U Grierů." Vzala jsem si porci kuskusu se zeleninou.

"Neměla by ses spíš učit než lítat za klukama?" Zamručel a já nevěděla, co mu zase vadí.

"Zaprvý...skoro nikdy nikam nechodím, stále jsem doma. Zadruhý...učili jsme se matiku. Zatřetí...jak víš, že jsme nabyla za malou Skylynn a začtvrtý nelítám za klukama." Ukazovala jsem pořadí na ruce a u toho si nalévala pití.

"Lítáš za holkama?"

"Co? Ne." Vykulila jsem na něj oči, protože jeho výraz byl vyjeveně nepopsatelný až jsem se poté rozesmála. "Jsi snad homofob?" Pomalu jsem kráčela ke schodům.

"Ne a jídlo se nahoru nenosí."

"No jo." Zase jsem se vrátila do jídelny a sedla si naproti.


Skočila jsem do postele a připojila mobil na nabíječku. Za chvíli mi cinkla zpráva, natáhla jsem se pro něj.

From Nash Grier:

*KOUKNI NA VINE!!!* 


Doufám, že se vám to líbí, teprv to rozhoupávám, taky to je důvod, že jsou kapitol tak krátké. 

Lots of love,

DwarfDreamy


Vine pals/Nash Grier - CZ - POZASTAVENOKde žijí příběhy. Začni objevovat