Until Dawn (Dramione)

After 15 years

Je to už 15 let, co jsem naposledy spatřila brány Bradavic. Už je to 15 let, kdy lord Voldemort navždy ztratil své síly a já, spolu s Harrym a Ronem, jsme zničili Bezovou hůlku a pohodili jí do ruin hradu. 

Před třemi lety, to bylo vlastně naposledy, kdy jsem si říkala, že někam patřím, že mám rodinu, řád, že doopravdy funguji, ale pak se mi všechno začalo hroutit pod rukami. Manželství s Ronem Weasleym, bylo na jednu stranu to nejlepší, co mě mohlo potkat, na druhou stranu to byli muka. Jak plynul čas, přestávali jsme si rozumět, proto se náš ,,vztah" budoval jen na našich dětech. Hugovi, který je nyní ve 3. ročníku a mojí malou Rose, která je ve 2. Oba byli zařazení do Nebelvíru, Moudrý klobouk přihlédl k jejich přáním, tak jako to bylo u Harryho.

Pamatuji si, že byl první jarní den, kdy jsme se Ronem zase zaníceně hádali. Nevím už ani proč, ale pokaždé, když jsme na sebe promluvili, to bylo stejné, jen hádky, hádky, hádky. O měsíc později jsem požádala o rozvod, netrvalo to dlouho a já se odstěhovala, a tak nějak jsem si vzala za muže svoji práci. 

V Bradavicích jsem studovala mudly, proto jsem na Ministerstvu Kouzel dostala práci jako zástupkyně mudlů, tzn. kdyby byli svědky kouzlům, nebo jiným věcem z kouzelnického světa, přijdu já, abych jím ,,vysvětlila", že nic neviděli. Samozřejmě pomocí kouzel zapomnění.

Když se paní Weaslyová dozvěděla, že jsme se s Ronem rozvedli, nastěhovala si Rona s dětmi k nim domů. Neprotestovala jsem, vlastně mi to tak vyhovovalo, protože jsem měla práce až na hlavu. Samozřejmě jsem s dětmi mohla vidět kdykoliv jsem chtěla, ale momentálně byli v Bradavicích, kam jsem jim posílala dopisy a dárky.

Paní Weaslyová si mě drží stranou, většinou, když se přijdu podívat za dětmi o prázdninách, má nepříjemné poznámky, za to pan Weasley je zlatý člověk, vždy mě vítá s otevřenou náručí. Paní Weaslyové se nedivím, ale jen kdyby věděla, co je Ron opravdu za člověka.

Často jsem myslela na Bradavice, na svoje staré přátelé, kteří žijí v míru a pohodě, myslela jsem i na přátelé, které jsme ztratili v bitvě proti Voldemortovi. Je pryč, s ním i všechno nebezpečí kouzelnického světa. 

S Harrym se často potkávám na Ministerstvu, stal se Bystrozem. S Ginny si občas zajdu na kafe, pokud na to mám někdy čas. Vždy mi vypráví co dělají její tři děti Albus, James a Lily. S Harrym jim to skvěle klape a já jim to moc přeji, oba jsou mí nejbližší přátelé. Potkávám hodně starých přátel, vždy se ale jen pozdravíme, prohodíme pár formalit, a já si pak jdu svou cestou.  V práci trávím veškerý čas, vyhovuje mi to, díky tomu jsem si mohla dovolit krásný střešní byt v jedné lepší čtvrti Londýna. Je tu ale člověk, které jsem dlouho nepotkala, člověk s ostrými rysi v obličeji, špičatou bradou a světlými vlasy, Draco Malfoy.